¹Odtud bral se Abraham do země polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar;

¹A Abrahám sa rušal odtiaľ do zeme na juhu a býval medzi Kádešom a medzi Šúrom a pohostínil v Geráre,

²Kdežto pravil Abraham o Sáře manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru.

²kde povedal Abrahám o Sáre, svojej žene: To je moja sestra. A Abimelech, kráľ Gerára, poslal svojich sluhov a vzal Sáru.

³Ale přišed Bůh k Abimelechovi ve snách v noci, řekl jemu: Aj, ty již umřeš pro ženu, kterouž jsi vzal, poněvadž jest vdaná za muže.

³Ale Bôh prišiel k Abimelechovi vo sne vnoci a riekol mu: Hľa, zomrieš pre ženu, ktorú si vzal, lebo má muža.

⁴Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ?

⁴A Abimelech sa jej nepriblížil a povedal: Ó, Pane, či zabiješ aj spravedlivý národ?

⁵Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr můj jest. V upřímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých učinil jsem to.

⁵Či mi on sám nepovedal: Je moja sestra? A ona tiež vravela: To je môj brat. V prostote svojho srdca a v nevine svojich rúk som to urobil.

⁶I řekl jemu Bůh ve snách: Jáť také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedalť jsem se jí dotknouti.

⁶A Bôh mu riekol vo sne: I ja viem, že si to urobil v prostote svojho srdca, a preto som ťa i ja zdržal, aby si nezhrešil proti mne; pre tú príčinu som ti nedal, aby si sa jej dotknul.

⁷Nyní tedy, navrať ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest.

⁷A tak teraz vráť ženu toho muža, lebo je prorok, a bude sa modliť za teba a budeš žiť. Ale ak nevrátiš, vedz, že istotne zomrieš i ty i všetko, čo je tvoje.

⁸A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi.

⁸Vtedy vstal Abimelech skoro ráno a svolal všetkých svojich služobníkov a porozprával všetky tie slová pred nimi. A mužovia sa báli veľmi.

⁹Potom povolav Abimelech Abrahama, řekl jemu: Co jsi nám to učinil? A co jsem zhřešil proti tobě, že jsi uvedl na mne a na království mé hřích veliký? Učinils mi, čehož jsi učiniti neměl.

⁹Potom zavolal Abimelech Abraháma a povedal mu: Čo si nám to urobil? A čím som sa prehrešil proti tebe, že si uviedol na mňa a na moje kráľovstvo veľký hriech? Urobil si mi veci, jaké si mi nemal urobiť.

¹⁰A řekl opět Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou věc učinil?

¹⁰A ešte povedal Abimelech Abrahámovi: Čo si videl, že si urobil tú vec?

¹¹Odpověděl Abraham: Řekl jsem: Jistě že není bázně Boží na místě tomto, a zabijí mne pro ženu mou.

¹¹A Abrahám riekol: Vskutku som povedal: Istotne nie je bázne Božej na tomto mieste, a tak ma tu zabijú pre moju ženu.

¹²A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku.

¹²A je aj naozaj mojou sestrou, lebo je dcérou môjho otca, lenže nie je dcérou mojej matky a stala sa mojou ženou.

¹³Když pak vyvedl mne Bůh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy řekl jsem jí: Toto mi dobrodiní učiníš: Na každém místě, kamž půjdeme, prav o mně: Bratr můj jest.

¹³A stalo sa, keď ma vyviedli Bohovia z domu môjho otca, aby som blúdil svetom, že som jej povedal: Toto bude tvoje milosrdenstvo, ktoré učiníš so mnou: na každom mieste, kam prijdeme, hovor o mne: To je môj brat.

¹⁴Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a děvky, dal je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho.

¹⁴Vtedy vzal Abimelech drobné stádo, ovce a kozy, a hovädá, sluhov a dievky a dal ich Abrahámovi, a tak mu vrátil Sáru, jeho ženu.

¹⁵A řekl Abimelech: Aj, země má před tebou; kdežť se koli příhodné býti vidí, tu přebývej.

¹⁵A ešte povedal Abimelech: Hľa, moja zem leží pred tebou, bývaj tam, kde sa ti ľúbi.

¹⁶Sáře pak řekl: Aj, dal jsem tisíc stříbrných bratru tvému, hle, onť jest tobě zástěrou očí u všech, kteříž jsou s tebou. A všemi těmito věcmi Sára poučena byla.

¹⁶A Sáre povedal: Hľa, dal som tvojmu bratovi tisíc striebra, a tedy hľa, to ti bude závojom očí pre všetkých, ktorí sú s tebou jako aj u všetkých. A bola pokarhaná.

¹⁷I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Bůh Abimelecha, a ženu jeho, a děvky jeho; i rodily.

¹⁷A Abrahám sa modlil k Bohu, a Bôh uzdravil Abimelecha i jeho ženu i jeho dievky, a rodily.

¹⁸Nebo byl zavřel Hospodin každý život ženský v domě Abimelechově, pro Sáru manželku Abrahamovu.

¹⁸Lebo Hospodin bol pevne zavrel každé lono domu Abimelechovho pre Sáru, ženu Abrahámovu.