¹Povolal pak Izák Jákoba, a požehnal jemu, a přikázal mu, řka: Nepojímej ženy ze dcer Kananejských.

¹A Izák povolal Jakoba a požehnal ho, potom mu prikázal a riekol mu: Nevezmeš si ženy z dcér Kanaánových.

²Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého.

²Zober sa, idi do Pádan-arama, do domu Betuela, otca svojej matky, a odtiaľ si vezmi ženu, z dcér Lábana, brata svojej matky.

³A Bůh silný všemohoucí požehnejž tobě, a dejžť zrůst, a rozmnožiž tě, abys byl v zástup mnohého lidu.

³A silný Bôh všemohúci nech ťa požehná, nech ťa rozplodí a rozmnoží, aby si bol hromadou národov.

⁴A dejž tobě požehnání Abrahamovo, tobě i semeni tvému s tebou, abys dědičně obdržel zemi, v níž pohostinu jsi, kterouž dal Bůh Abrahamovi.

⁴A nech ti dá požehnanie Abrahámovo, tebe i tvojmu semenu s tebou, aby si dedične dostal zem svojho pohostínstva, ktorú dal Bôh Abrahámovi.

⁵I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.

⁵A tak poslal Izák Jakoba, a išiel do Pádan-arama k Lábanovi, synovi Betuela Aramejského, bratovi Rebeky, matky Jakobovej a Ezavovej.

⁶Vida pak Ezau, že požehnání dal Izák Jákobovi, a že ho odeslal do Pádan Syrské, aby sobě odtud vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, přikázal mu, řka: Nepojmeš ženy ze dcer Kananejských;

⁶A keď videl Ezav, že Izák požehnal Jakoba a poslal ho do Pádan-arama, aby si vzal odtiaľ ženu, keď ho žehnal, a že mu prikázal povediac: Nevezmeš, si ženy z dcér Kanaánových

⁷A že by uposlechl Jákob otce svého a matky své a odšel do Pádan Syrské;

⁷a že Jakob poslúchol svojho otca a svoju matku a išiel do Pádan-arama,

⁸Vida také Ezau, že dcery Kananejské těžké byly v očích Izákovi otci jeho:

⁸a keď tiež videl Ezav, že dcéry Kanaánove sú zlé očiach Izáka, jeho otca,

⁹Tedy odšel Ezau k Izmaelovi, a mimo prvnější ženy své, pojal sobě za ženu Mahalat, dceru Izmaele, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu.

⁹odišiel Ezav k Izmaelovi a vzal si Machalatu, dcéru Izmaela, syna Abrahámovho, sestru Nebajotovu, popri svojich ženách za ženu.

¹⁰Vyšed pak Jákob z Bersabé, šel do Cháran.

¹⁰A Jakob vyšiel z Bér-šeby a išiel do Chárana.

¹¹I trefil na jedno místo, na kterémžto zůstal přes noc, (nebo slunce již bylo zapadlo,) a nabrav kamení na místě tom, položil pod hlavu svou, a spal na témž místě.

¹¹A nadišiel na nejaké miesto a nocoval tam, pretože bolo slnce zapadlo. A vzal z kameňov, ktoré boly na mieste, a položil si pod hlavu a ľahol si na tom mieste spať.

¹²I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.

¹²A snívalo sa mu, že hľa, rebrík bol postavený na zem, ktorého vrch dosahoval do neba. A hľa, anjeli Boží vystupovali a sostupovali po ňom.

¹³A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.

¹³A hľa, Hospodin stál nad ním a riekol: Ja som Hospodin, Bôh Abraháma, tvojho otca, a Bôh Izáka; zem, na ktorej ležíš, dám tebe a tvojmu semenu.

¹⁴A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém.

¹⁴A tvojho semena bude jako prachu zeme, a rozmôžeš sa na západ, k moru, i na východ, na sever i na juh, a požehnané budú v tebe všetky čeľade zeme a v tvojom semene.

¹⁵A aj, já jsem s tebou, a ostříhati tě budu, kamžkoli půjdeš, a přivedu tě zase do země této; nebo neopustím tebe, až i učiním, což jsem mluvil tobě.

¹⁵A hľa, ja som s tebou a budem ťa chrániť všade kamkoľvek pojdeš, a navrátim ťa do tejto zeme, lebo ťa neopustím, dokiaľ len nevykonám toho, čo som ti hovoril.

¹⁶Procítiv pak Jákob ze sna svého, řekl: V pravdě Hospodin jest na místě tomto, a já jsem nevěděl.

¹⁶A Jakob sa prebudil zo svojho sna a povedal: Naozaj je Hospodin na tomto mieste, a ja som nevedel o tom!

¹⁷(Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného,jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.)

¹⁷A bál sa a povedal: Aké strašné je toto miesto! Toto nie je iné ako dom Boží, a toto je brána nebies.

¹⁸Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.

¹⁸A Jakob vstal skoro ráno a vzal kameň, ktorý si bol položil pod hlavu, a postavil ho za pamätný stĺp a na jeho vrch nalial oleja.

¹⁹Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.

¹⁹A nazval meno toho miesta Bét-el. Ale prv bolo meno toho mesta Lúz.

²⁰Zavázal se také Jákob slibem, řka: Jestliže Bůh bude se mnou, a ostříhati mne bude na cestě této, kterouž já jdu; a dá-li mi chléb ku pokrmu a roucho k oděvu,

²⁰Vtedy sľúbil Jakob sľub a povedal: Ak bude Bôh so mnou a bude ma chrániť na tejto ceste, ktorou idem, a dá mi chleba jesť a rúcho odiať sa,

²¹A navrátím-li se v pokoji do domu otce svého, a bude mi Hospodin za Boha:

²¹a navrátim sa v pokoji do domu svojho otca, bude mi Hospodin Bohom.

²²Kámen tento, kterýž jsem postavil na památku, bude domem Božím; a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám.

²²A tento kameň, ktorý som postavil na pamiatku, bude domom Božím. A zo všetkého, čo mi dáš, ó, Bože, dám ti istotne desatinu.