¹Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.

¹Potom sa zobral Jakob a išiel do zeme synov Východu.

²A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice.

²A keď pozrel, tu hľa videl studňu na poli. A hľa, boly tam tri stáda oviec, ktoré ležaly pri nej, lebo z tej studne napájali stáda, a kameň na vrchu studne bol veľký.

³Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho.

³A shromažďovávaly sa ta všetky stáda, a len potom odvaľovávali kameň s vrchu studne, a napojili stádo a zase privalili kameň na vrch studne, na jeho miesto.

⁴Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran.

⁴A Jakob sa ich opýtal: Moji bratia, odkiaľ ste? A povedali: Sme z Chárana.

⁵I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.

⁵Vtedy im povedal: Či znáte Lábana, syna Náchorovho? A povedali: Známe.

⁶I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem.

⁶A zase im povedal: Či sa má dobre? A oni odpovedali: Dobre, a hľa, tamto ide Rácheľ, jeho dcéra, so stádom.

⁷Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.

⁷Vtedy im povedal: Však ešte je ďaleko do večera, ešte nie je čas, aby sa sháňal dobytok; napojte ovce a iďte, paste.

⁸A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.

⁸Ale oni povedali: Nemôžeme, dokiaľ sa nesoženú všetky stáda; len vtedy odvalia kameň so studne, a napojíme ovce.

⁹Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.

⁹A kým ešte hovoril s nimi, prišla Rácheľ so stádom oviec a kôz, ktoré patrily jej otcovi lebo bola pastierkou.

¹⁰Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.

¹⁰A stalo sa, keď videl Jakob Rácheľ, dcéru Lábana, brata svojej matky, a stádo Lábana, brata svojej matky, že pristúpil Jakob a odvalil kameň s otvoru studne a napojil stádo Lábana, brata svojej matky.

¹¹A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.

¹¹A Jakob bozkal Rácheľ a povýšil svoj hlas a plakal.

¹²Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.

¹²A Jakob oznámil Rácheli, že je bratom jej otca a že je synom Rebeky a ona bežala a oznámila to svojmu otcovi.

¹³I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.

¹³A stalo sa, keď počul Lában zvesť o Jakobovi, synovi svojej sestry, že vyšiel a bežal mu oproti a objímuc ho bozkal ho a doviedol ho do svojho domu, a on porozprával Lábanovi všetko to, čo sa stalo.

¹⁴Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.

¹⁴A Lában mu povedal: Tak je, si moja kosť a moje telo. A býval u neho jeden mesiac.

¹⁵Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?

¹⁵Potom povedal Lában Jakobovi: Či preto, že si môj brat, budeš mi darmo slúžiť? Povedz mi, čo bude tvoja mzda?

¹⁶(Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.

¹⁶A Lában mal dve dcéry, meno staršej bolo Lea, a meno mladšej bolo Rácheľ.

¹⁷Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.

¹⁷Ale Lea mala chúlostivé oči, a Rácheľ bola peknej postavy a krásnej tvári.

¹⁸I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.

¹⁸A Jakob si zamiloval Rácheľ a povedal: Budem ti slúžiť sedem rokov za Rácheľ, tvoju mladšiu dcéru.

¹⁹Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.

¹⁹A Lában odpovedal: Lepšie je, aby som ju dal tebe, než ako by som ju mal dať inému mužovi. Bývaj u mňa.

²⁰Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.

²⁰A tak slúžil Jakob za Rácheľ sedem rokov, a bolo to v jeho očiach ako niekoľko dní, keďže ju mal rád.

²¹Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.

²¹Potom povedal Jakob Lábanovi: Daj mi moju ženu, lebo sa vyplnily moje dni, aby som vošiel k nej.

²²Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.

²²Vtedy shromaždil Lában všetkých mužov toho miesta a urobil hostinu.

²³U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.

²³Ale večer stalo sa, že pojal Leu, svoju dcéru, a voviedol ju k nemu, a vošiel k nej

²⁴Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.

²⁴A Lában jej dal Zilfu, svoju dievku, Lei, svojej dcére, za dievku.

²⁵A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?

²⁵A keď bolo ráno, hľa, bola to Lea. A povedal Lábanovi: Čo si mi to urobil? Či som neslúžil u teba za Rácheľ? Prečo si ma tedy oklamal?

²⁶Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.

²⁶A Lában povedal: Tu u nás sa nerobí tak, aby sa mladšia vydala prv ako staršia, prvorodená.

²⁷Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.

²⁷Vyplň týždeň tejto, a potom ti dáme i túto za službu, ktorú budeš slúžiť u mňa, ešte druhých sedem rokov.

²⁸I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.

²⁸A Jakob urobil tak a vyplnil jej týždeň, a tak mu dal Rácheľ, svoju dcéru, jemu za ženu.

²⁹Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.

²⁹A Lában dal Rácheli, svojej dcére, Bilhu, svoju dievku, jej za dievku.

³⁰Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.

³⁰A vošiel i k Rácheli a miloval i Rácheľ, viac ako Leu, a slúžil u neho ešte druhých sedem rokov.

³¹Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.

³¹A keď videl Hospodin, že je Lea nenávidená, otvoril jej život a Rácheľ zostala neplodnou.

³²Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.

³²A Lea počala a porodila syna a nazvala jeho nemo Rúben, lebo povedala: Hospodin istotne videl moje trápenie, lebo teraz ma už bude milovať môj muž.

³³I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.

³³A opät počala a porodila syna a povedala: Hospodin istotne počul, že som nenávidená, a dal mi aj tohoto, preto nazvala jeho meno Šimon.

³⁴A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.

³⁴A ešte počala a porodila syna a povedala: Teraz už, tento raz priľne môj muž ku mne, lebo som mu porodila troch synov a preto nazvali jeho meno Lévi.

³⁵I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.

³⁵A ešte počala a porodila syna a povedala: Tento raz budem chváliť Hospodina, preto nazvala jeho meno Júda. A prestala rodiť.