¹O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.

¹A zastran duhovnih darov nočem, bratje, da bi bili nepoučeni.

²Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.

²Veste, da ste zahajali, ko ste bili pogani, k nemim malikom, kamorkoli so vas vodili.

³Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.

³Zato vam dajem na znanje, da nihče v Duhu Božjem govoreč, ne reče: ‚Proklet bodi Jezus‘, in nihče ne more reči: ‚Jezus je Gospod‘, razen v svetem Duhu.

⁴Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,

⁴So pa razločki v darovih, ali eden je Duh,

⁵A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,

⁵in so razločki v službah, ali eden je Gospod,

⁶A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.

⁶in so razločki v delovanju, ali eden je Bog, ki dela vse v vseh.

⁷Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.

⁷A vsakemu se daje razodevanje Duha v občno korist.

⁸Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,

⁸Enemu se namreč po Duhu daje beseda modrosti, a drugemu beseda znanja po istem Duhu,

⁹Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,

⁹drugemu pa vera v istem Duhu, a drugemu dar ozdravljati v istem Duhu,

¹⁰Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.

¹⁰a drugemu dela čudežnih moči, drugemu pa proroštvo, a drugemu razločevanje duhov, drugemu pa raznovrstnost jezikov, a drugemu razkladanje jezikov.

¹¹Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.

¹¹A vse to dela isti edini Duh, podeljujoč vsakemu posebe, kakor hoče.

¹²Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.

¹²Kajti kakor je telo eno in ima mnogo duhov, a vsi udje enega telesa, čeprav jih je mnogo, so eno telo: tako tudi Kristus.

¹³Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.

¹³Z enim Duhom namreč smo mi vsi krščeni v eno telo, bodisi Judje ali Grki, bodisi sužnji ali svobodniki, in vsi smo napojeni enega Duha.

¹⁴Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.

¹⁴Saj tudi telo ni eden ud, temuč mnogi.

¹⁵Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

¹⁵Ako reče noga: ‚Ker nisem roka, nisem od telesa‘, ali zato ni od telesa?

¹⁶A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

¹⁶In ako reče uho: ‚Ker nisem oko, nisem od telesa‘, ni li zato od telesa?

¹⁷Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?

¹⁷Ko bi bilo celo telo oko, kje bi bil sluh? ko bi bilo celo sluh, kje bi bil voh?

¹⁸Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.

¹⁸Tako pa je Bog postavil ude, slehernega izmed njih po telesu, kakor je hotel.

¹⁹Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?

¹⁹Ko bi bili pa vsi eden ud, kje bi bilo telo?

²⁰Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.

²⁰Tako so pa sicer mnogi udje, a telo eno.

²¹A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.

²¹Nikar ne more oko reči roki: ‚Ni te mi treba‘, ali zopet glava nogama: ‚Ni mi vaju treba‘.

²²Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.

²²Marveč tisti udje telesa, ki se zde slabejši, so tem bolj potrebni;

²³A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají,

²³in kateri se nam zde manj častni na telesu, okoli teh stavimo obilnejšo čast, in naši nespodobni dobivajo tem obilnejšo spodobnost;

²⁴Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu,

²⁴našim spodobnim pa tega ni treba. Ali Bog je zložil telo, davši pomanjkljivemu večjo čast,

²⁵Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali

²⁵da bi ne bilo razpora v telesu, ampak da bi udje enako skrbeli drug za drugega.

²⁶A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové.

²⁶In če trpi eden ud, ž njim trpe vsi udje; a če je en ud v slavi, se vesele ž njim vsi udje.

²⁷Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.

²⁷Vi pa ste telo Kristusovo in vsakteri zase je ud celote.

²⁸A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající.

²⁸In nekatere si je postavil Bog v cerkvi prvič za apostole, drugič za proroke, tretjič za učitelje, potem je dal čudežne moči, potem darove ozdravljanja, zmožnost pomagati, vladati, raznovrstnost jezikov.

²⁹Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?

²⁹Ali so vsi apostoli? so li vsi preroki? so li vsi učitelji? imajo li vsi one moči?

³⁰Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají?

³⁰imajo li vsi darove ozdravljanja? ali vsi govore jezike? ali vsi razkladajo?Hrepenite pa po boljših darovih! In še boljšo pot vam kažem.

³¹Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.

³¹Hrepenite pa po boljših darovih! In še boljšo pot vam kažem.