¹Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,

¹Spominjam vas pa, bratje, evangelija, ki sem vam ga oznanil, ki ste ga tudi sprejeli, ki v njem tudi stojite,

²Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.

²ki se po njem tudi zveličujete, ako hranite besedo, kakor sem vam jo oznanil, če le niste zaman verovali.

³Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,

³Izročil sem vam namreč najprej to, kar sem tudi prejel:

⁴A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.

⁴da je Kristus umrl za naše grehe po pismih, in da je bil pokopan in da je bil tretji dan obujen po pismih,

⁵A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.

⁵in da se je prikazal Kefu, potem dvanajsterim.

⁶Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.

⁶Potem se je prikazal nad petsto bratom naenkrat, katerih večina še sedaj živi, nekaj jih je pa že pozaspalo.

⁷Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.

⁷Potem se je prikazal Jakobu, potem vsem apostolom.

⁸Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.

⁸In izmed vseh najnazadnje, kakor kakemu negodno rojenemu, se je prikazal tudi meni.

⁹Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.

⁹Kajti jaz sem najmanjši izmed apostolov, ki nisem vreden imenovan biti apostol, ker sem preganjal cerkev Božjo;

¹⁰Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.

¹⁰ali po milosti Božji sem, kar sem, in njegova milost, ki mi jo je podelil, ni bila brezuspešna, marveč deloval sem bolj od njih vseh, toda ne jaz, ampak milost Božja, ki je z menoj.

¹¹Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.

¹¹Bodisi torej jaz ali oni, tako oznanjujemo in tako ste sprejeli vero.

¹²Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?

¹²Če se pa oznanjuje, da je Kristus iz mrtvih vstal, kako pravijo nekateri med vami, da ni vstajenja mrtvih?

¹³Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.

¹³Če pa ni vstajenja mrtvih, tudi Kristus ni vstal.

¹⁴A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.

¹⁴A če Kristus ni vstal, prazno je potem naše oznanjevanje, prazna pa tudi vera vaša.

¹⁵A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.

¹⁵Kažemo se pa tudi lažnive priče Božje, ker smo popričali zoper Boga, da je obudil Kristusa, ki ga pa ni obudil, če mrtvi ne vstajajo.

¹⁶Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.

¹⁶Kajti če mrtvi ne vstajajo, tudi Kristus ni vstal.

¹⁷A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.

¹⁷A če Kristus ni vstal, ničeva je vera vaša, še ste v grehih svojih.

¹⁸A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.

¹⁸Potemtakem so tudi ti, ki so v Kristusu zaspali, izgubljeni.

¹⁹Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.

¹⁹Če upamo v Kristusa samo v tem življenju, smo vredni pomilovanja najbolj izmed vseh ljudi.

²⁰Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.

²⁰Res pa je Kristus vstal iz mrtvih, prvina tistih, ki so pozaspali.

²¹Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.

²¹Zakaj ker je po človeku prišla smrt, je po človeku prišlo tudi vstajenje mrtvih.

²²Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.

²²Kakor namreč v Adamu vsi mrjo, tako bodo tudi v Kristusu vsi oživeli.

²³Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.

²³Ali vsak v svojem redu: prvina Kristus; potem ti, kateri so Kristusovi, ob prihodu njegovem;

²⁴Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.

²⁴potem pride konec, kadar on izroči kraljestvo Bogu in Očetu, kadar odpravi vsako poglavarstvo in vsako oblast in moč.

²⁵Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.

²⁵Kajti on mora kraljevati dotlej, dokler Bog ne dene vseh sovražnikov pod njegove noge.

²⁶Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.

²⁶A najzadnji sovražnik, ki se odpravi, je smrt.

²⁷Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.

²⁷Vse je namreč položil pod njegove noge. Toda ko pravi: „Vse je podloženo“, je očitno, da vse razen tega, ki mu je vse podložil.

²⁸A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.

²⁸Kadar se pa vse njemu podloži, tedaj se tudi sam Sin podloži temu, ki mu je vse podložil, da bi Bog bil vse v vsem.

²⁹Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?

²⁹Sicer pa kaj bodo počeli, kateri se krščujejo za mrtve? Če sploh mrtvi ne vstajajo, kaj se še krščujejo zanje?

³⁰Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?

³⁰Zakaj se tudi mi nevarnostim izpostavljamo vsako uro?

³¹Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.

³¹Pričam pri hvali zastran vas, bratje, ki jo imam v Kristusu Jezusu, Gospodu našem: vsak dan umiram.

³²Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.

³²Če sem se po človeško boril z zvermi v Efezu, kakšno imam korist? Če mrtvi ne vstajajo, „jejmo in pijmo, kajti jutri umremo!“

³³Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.

³³Ne dajte se zavesti! Dobre navade pačijo slabi pogovori.

³⁴Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.

³⁴Predramite se pravično in ne grešite! kajti spoznanja Božjega nekateri nimajo, na sramoto vam to pravim.

³⁵Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?

³⁵Toda poreče kdo: Kako vstajajo mrtvi? in v kakšnem telesu prihajajo?

³⁶Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.

³⁶Nespametnež, kar ti seješ, ne oživi, če ni prej umrlo.

³⁷A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.

³⁷In kar seješ, ne seješ telesa, katero ima biti, temuč golo zrno, postavim, pšenično ali katero drugo;

³⁸Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.

³⁸a Bog mu daje telo, kakor hoče, in vsakemu semenu lastno mu telo.

³⁹Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.

³⁹Ni vse meso enako meso, temuč drugo je meso človečje, drugo meso živinsko, drugo ptičje in drugo ribje.

⁴⁰A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,

⁴⁰So tudi telesa nebeška in telesa zemeljska, toda druga je slava nebeških, a druga zemeljskih.

⁴¹Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.

⁴¹Druga je slava solnca in druga slava meseca in druga slava zvezd, kajti zvezda se od zvezde loči v slavi.

⁴²Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;

⁴²Tako tudi je vstajenje mrtvih. Seje se v trohljivosti, vstaja v netrohljivosti;

⁴³Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;

⁴³seje se v nečasti, vstaja v slavi; seje se v slabosti, vstaja v moči;

⁴⁴Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.

⁴⁴seje se telo naravno, vstaja telo duhovno. Če je naravno telo, je tudi duhovno telo.

⁴⁵Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.

⁴⁵Tako je tudi pisano: „Postal je prvi človek Adam duša živa“. Zadnji Adam je postal duh oživljajoč.

⁴⁶Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.

⁴⁶Ali ni prvo duhovno, ampak naravno, potem duhovno.

⁴⁷První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.

⁴⁷Prvi človek je iz zemlje, prstén, drugi človek je iz nebes.

⁴⁸Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.

⁴⁸Kakršen je prsteni, taki so prsteni, in kakršen nebeški, taki so nebeški.

⁴⁹A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.

⁴⁹In kakor smo nosili podobo prstenega, nosili bomo tudi podobo nebeškega.

⁵⁰Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.

⁵⁰To pa pravim, bratje, da meso in kri ne moreta podedovati Božjega kraljestva, tudi trohljivost ne deduje netrohljivosti.

⁵¹Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.

⁵¹Glejte, skrivnost vam govorim: Vsi ne zaspimo, a vsi se izpremenimo

⁵²Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.

⁵²v hipu, v trenutku, ob poslednji trobenti; kajti trobenta zatrobi in mrtvi vstanejo netrohljivi, in mi se izpremenimo.

⁵³Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.

⁵³To trohljivo mora namreč obleči netrohljivost in to smrtno obleči nesmrtnost.

⁵⁴A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.

⁵⁴Kadar pa to trohljivo obleče netrohljivost in to smrtno obleče nesmrtnost, tedaj se zgodi tista beseda, ki je napisana: „Požrta je smrt v zmagi“.

⁵⁵Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?

⁵⁵Kje je, smrt, tvoja zmaga? Kje je, smrt, tvoje želo?

⁵⁶Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.

⁵⁶Želo smrti pa je greh, a moč greha je postava.

⁵⁷Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.

⁵⁷Ali hvala Bogu, ki nam daje zmago po Gospodu našem Jezusu Kristusu.Zato, bratje moji ljubljeni, bodite stanovitni, nepremični, obilni vsekdar v delu Gospodovem, vedoč, da vaš trud ni prazen v Gospodu.

⁵⁸Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.

⁵⁸Zato, bratje moji ljubljeni, bodite stanovitni, nepremični, obilni vsekdar v delu Gospodovem, vedoč, da vaš trud ni prazen v Gospodu.