¹Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.

¹Bodite torej posnemalci Boga, kakor otroci ljubljeni,

²A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.

²in živite v ljubezni, kakor je tudi Kristus ljubil nas in je dal sebe za nas kot daritev in žrtev Bogu v prijetno dišavo.

³Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,

³Nesramnost pa in sleherna nečistost ali lakomnost naj se še imenuje ne med vami, kakor se spodobi svetim,

⁴A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.

⁴tudi ne nečedno vedenje in nespametne besede ali norčevanje, kar je nespodobno, ampak rajši zahvaljevanje.

⁵Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím.

⁵To namreč veste, da noben nesramnik, ali nečistnik, ali lakomnik, ki je malikovalec, nima dediščine v kraljestvu Kristusovem in Božjem.

⁶Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.

⁶Nihče vas ne varaj s praznimi besedami; kajti zavoljo teh pregreh prihaja jeza Božja na sinove nepokorščine.

⁷Nebývejtež tedy účastníci jejich.

⁷Ne bodite torej njih deležniki.

⁸Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,

⁸Bili ste namreč nekdaj tema, zdaj pa ste svetloba v Gospodu: kakor svetlobe otroci živite

⁹(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)

⁹(kajti sad svetlobe je v sleherni dobroti in pravičnosti in resnici),

¹⁰O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.

¹⁰in presojajte, kaj je Gospodu po volji;

¹¹A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.

¹¹in ne udeležujte se nerodovitnih del teme, marveč še grajajte jih;

¹²Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.

¹²kar namreč počenjajo skrivaj, grdo je celo samo praviti to.

¹³Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.

¹³Vse to pa se razodene, ko to graja svetloba; kajti vse razodeto je svetloba.

¹⁴Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.

¹⁴Zato pravi: Zbudi se, ki spiš, in vstani izmed mrtvih, in prisveti ti Kristus.

¹⁵Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,

¹⁵Glejte torej, da živite previdno, ne kakor nemodri, ampak kakor modri,

¹⁶Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.

¹⁶in skrbno rabite čas, ker dnevi so hudi.

¹⁷Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.

¹⁷Zatorej ne bodite nespametni, marveč umejte, kaj je volja Gospodova.

¹⁸A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,

¹⁸In ne upijanjajte se z vinom, v čemer je razuzdanost, temuč napolnjujte se z Duhom,

¹⁹Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,

¹⁹govoreč med se boj v psalmih, slavospevih in pesmih duhovnih, pojoč in citrajoč s srcem svojim Gospodu,

²⁰Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,

²⁰zahvaljujoč se vedno za vse v imenu Gospoda našega Jezusa Kristusa Bogu in Očetu;

²¹Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.

²¹pokorni bodite drug drugemu v strahu Kristusovem.

²²Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.

²²Žene, svojim možem bodite pokorne kakor Gospodu;

²³Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.

²³kajti mož je glava ženi, kakor tudi Kristus glava cerkvi; on je tudi rešitelj telesa.

²⁴A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.

²⁴Ali kakor je cerkev pokorna Kristusu, tako bodite tudi žene svojim možem v vsem.

²⁵Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,

²⁵Možje, ljubite žene svoje, kakor je tudi Kristus ljubil cerkev in je samega sebe dal zanjo,

²⁶Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,

²⁶da jo posveti, očistivši jo v kopeli vode, z besedo,

²⁷Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.

²⁷da pripravi sam sebi slavno cerkev, ki nima madeža ali gube ali kaj enakega, ampak da bode sveta in brezmadežna.

²⁸Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.

²⁸Tako so možje dolžni ljubiti žene kakor telesa svoja. Kdor ljubi ženo svojo, ljubi sebe;

²⁹Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.

²⁹kajti nihče ni nikoli sovražil svojega mesa, temuč hrani in goji ga kakor tudi Kristus cerkev,

³⁰Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.

³⁰ker udje smo telesa njegovega [iz mesa njegovega in iz kosti njegovih].

³¹A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.

³¹„Zato zapusti človek očeta svojega in mater svojo ter se pridruži ženi svoji, in oba bodeta eno meso“.

³²Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.

³²Ta skrivnost je velika: jaz pa pravim za Kristusa in za cerkev.Toda tudi vi, vsak posamezni naj ljubi ženo svojo tako kakor sebe; žena pa se boj moža.

³³Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.

³³Toda tudi vi, vsak posamezni naj ljubi ženo svojo tako kakor sebe; žena pa se boj moža.