¹I mluvil Bůh všecka slova tato, řka:

¹In Bog je govoril vse te besede, rekoč:

²Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby.

²Jaz sem GOSPOD, Bog tvoj, ki sem te izpeljal iz dežele Egiptovske, iz hiše sužnosti.

³Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.

³Ne imej drugih bogov zraven mene.

⁴Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.

⁴Ne delaj si rezanih podob niti nikakršnih podob tega, kar je zgoraj na nebu, kar je spodaj na zemlji in kar je v vodah pod zemljo:

⁵Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,

⁵ne moli jih in ne časti jih, zakaj jaz sem GOSPOD, Bog tvoj, Bog mogočni, goreči, ki obiskujem krivico očetov na sinovih do tretjega in četrtega pokolenja tistih, ki me sovražijo,

⁶A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.

⁶in izkazujem milost tisočim onih, ki me ljubijo in izpolnjujejo zapovedi moje.

⁷Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.

⁷Ne imenuj po nemarnem imena GOSPODA, svojega Boga, zakaj GOSPOD ne pusti brez kazni njega, ki bi imenoval ime njegovo po nemarnem.

⁸Pomni na den sobotní, abys jej světil.

⁸Spominjaj se sobotnega dne, da ga posvečuješ.

⁹Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;

⁹Šest dni boš delal in opravljal ves posel svoj,

¹⁰Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých.

¹⁰ali sedmi dan je čas počitka GOSPODU, Bogu tvojemu: v njem ne opravljaj nobenega dela, ne ti, ne sin tvoj, ne hči tvoja, ne hlapec tvoj, ne dekla tvoja, ne živina tvoja, niti tujec, ki je v vratih tvojih.

¹¹Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.

¹¹Zakaj v šestih dneh je ustvaril GOSPOD nebo in zemljo, morje in vse, kar je v njih, in sedmi dan je počival: zato je blagoslovil sobotni dan in ga posvetil.

¹²Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

¹²Spoštuj očeta svojega in mater svojo, da se podaljšajo dnevi tvoji v deželi, katero ti da GOSPOD, Bog tvoj.

¹³Nezabiješ.

¹³Ne ubijaj.

¹⁴Nesesmilníš.

¹⁴Ne prešeštvuj.

¹⁵Nepokradeš.

¹⁵Ne kradi.

¹⁶Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.

¹⁶Ne govori krivega pričevanja zoper bližnjega svojega.

¹⁷Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli jest bližního tvého.

¹⁷Ne poželi hiše bližnjega svojega, ne poželi žene bližnjega svojega, ne hlapca njegovega, ne dekle njegove, ne vola, ne osla njegovega, ne ničesar, kar je bližnjega tvojega.

¹⁸Veškeren pak lid viděl hřímání to a blýskání, a zvuk trouby, a horu kouřící se. To když viděl lid, pohnuli se a stáli zdaleka.

¹⁸In vse ljudstvo je čulo grmenje in trombe glas in videlo plamene in kadečo se goro; in ko je ljudstvo to videlo, je trepetalo in se postavilo oddaleč.

¹⁹A řekli Mojžíšovi: Mluv ty s námi, a poslouchati budeme; a nechť nemluví s námi Bůh, abychom nezemřeli.

¹⁹In rekli so Mojzesu: Govóri ti z nami, in poslušali bomo; nikar pa naj ne govori z nami Bog, da ne umrjemo.

²⁰Odpověděl Mojžíš lidu: Nebojte se; nebo pro zkušení vás sám Bůh přišel, aby bázeň jeho byla mezi vámi, abyste nehřešili.

²⁰In Mojzes reče ljudstvu: Ne bojte se, kajti zato, da bi vas izkusil je prišel Bog, in zato, da bode strah njegov pred vašim obličjem da ne grešite.

²¹Tedy stál lid zdaleka; Mojžíš pak přistoupil k mrákotě, kdež byl Bůh.

²¹In stalo je ljudstvo oddaleč, Mojzes pa se je približal temi, v kateri je bil Bog.

²²I řekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synům Izraelským: Vy jste sami viděli, že s nebe mluvil jsem s vámi.

²²In govoril je GOSPOD Mojzesu: Tako porečeš sinovom Izraelovim: Sami ste videli, da sem iz nebes govoril z vami.

²³Protož nevyzdvihujte ničehož ku poctě se mnou; bohů stříbrných a bohů zlatých neučiníte sobě.

²³Ne delajte si ničesar zraven mene, bogov iz srebra in bogov iz zlata si nikar ne delajte!

²⁴Oltář z země uděláš mi a obětovati budeš na něm zápaly své, a pokojné oběti své, ovce své a voly své. Na kterémkoli místě rozkáži slaviti památku jména svého, přijdu k tobě a požehnám tobě.

²⁴Napraviš mi oltar iz prsti, in na njem boš daroval svoje žgalne in mirovne daritve, svojo drobnico in goved svojo; na vsako mesto, kjerkoli storim, da se bo spominjalo imena mojega, bom prihajal k tebi in te blagoslovil.

²⁵Jestliže mi pak vzděláš oltář kamenný, nedělej ho z kamene tesaného; nebo jestliže pozdvihneš železa na něj, poškvrníš ho.

²⁵In če mi napraviš oltar iz kamenja, ne gradi ga iz rezanih kamenov: kajti ako si vihtel nad njim železo svoje, si ga oskrunil.Tudi ne boš stopal po stopnicah k oltarju mojemu, da se ne odkrije sramota tvoja pred njim.

²⁶Aniž po stupních vstupovati budeš k oltáři mému, aby hanba tvá u něho odkryta nebyla.

²⁶Tudi ne boš stopal po stopnicah k oltarju mojemu, da se ne odkrije sramota tvoja pred njim.