¹Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:

¹In to so sodne pravice, ki jim jih predložiš:

²Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.

²Če kupiš hlapca Hebrejca, bo šest let služil, in sedmo leto odide v svobodo brezplačno.

³Přišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli měl ženu, vyjde s ním i žena jeho.

³Ako je prišel sam, sam tudi odide; ako je imel ženo, odide žena njegova ž njim.

⁴Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i děti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde.

⁴Ako mu je dal njegov gospodar ženo in mu je rodila sinove ali hčere, tedaj bodo žena in otroci njeni njenega gospodarja, in on odide sam.

⁵Pakli by řekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný:

⁵Ako bi pa rekel tisti hlapec: Ljubim gospodarja svojega, ženo svojo in otroke svoje, ne maram oditi v svobodo,

⁶Tedy postaví ho pán jeho před soudci, a přivede ho ke dveřím neb k veřeji,a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zůstaneť služebníkem jeho na věky.

⁶tedaj ga pripelje njegov gospodar pred sodnike [Dobesedno: bogove.], in postavi ga k vratom ali k podboju in mu prebodi uho s šilom; in bode mu hlapec za vselej.

⁷Když by pak prodal někdo dceru svou, aby byla děvkou, nevyjdeť tak, jako vycházejí služebníci.

⁷Če kdo proda svojo hčer za deklo, ne odide, kakor odhajajo hlapci.

⁸Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobě ještě nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, poněvadž zhřešil proti ní.

⁸Ako ne bi ugajala svojemu gospodu, ki si jo je zaročil, naj ji dovoli, da se odkupi; tujemu narodu je ne bo smel prodati, ker je nevzesto ravnal ž njo.

⁹Pakli by synu svému ji zasnoubil, učiníť jí tak, jakž obyčej jest činiti dcerám.

⁹Ako jo pa zaroči sinu svojemu, ji izkaži pravico, kakršno imajo hčere.

¹⁰A dal-li by mu jinou, z stravy její, oděvu jejího, a přívětivosti manželské nic této neujme.

¹⁰Ako si vzame drugo za ženo: njenega živeža, njene obleke in zakonske dolžnosti naj ji ne krati.

¹¹Neudělal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez stříbra.

¹¹In ako ji ne da teh treh reči, naj odide brezplačno, brez odkupnine.

¹²Kdo by ubil člověka, až by od toho umřel, smrtí umře.

¹²Kdor udari človeka, da umrje, mora umreti.

¹³Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Bůh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobě místo, do něhož by takový mohl uteci.

¹³Ako ga pa ni zalezoval, a Bog je pripustil, da je roka njegova smrtno zadela, ti odločim mesto, kamor naj zbeži.

¹⁴Pakli by kdo tak pyšně sobě počínal proti bližnímu svému, že by ho lstivě zabil, i od oltáře mého odtrhneš jej, aby umřel.

¹⁴Ako pa kdo snuje zlobo proti bližnjemu svojemu, da bi ga s prevaro usmrtil, ga odpraviš celo od oltarja mojega, da umrje.

¹⁵Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

¹⁵In kdor udari očeta svojega ali mater svojo, mora umreti.

¹⁶Kdo by pak, ukradna někoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí ať umře.

¹⁶In kdor ukrade človeka in ga proda, ali če ga najdejo v roki njegovi, mora umreti.

¹⁷I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.

¹⁷In kdor preklinja očeta svojega ali mater svojo, mora umreti.

¹⁸Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pěstí, a ten by neumřel, než složil se na lůži;

¹⁸Če se moža spreta in drug drugega udarita s kamenom ali pa s pestjo, pa ne umre, ampak obleži v postelji:

¹⁹A potom by povstal a chodil vně o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží.

¹⁹ko zopet vstane in hodi zunaj ob palici, ne bodi kaznjen tisti, ki ga je udaril; samo naj mu poplača, kar je zamudil, in poskrbi mu, da popolnoma ozdravi.

²⁰Když by pak ubil kdo služebníka svého neb děvku svou kyjem, tak že by umřel mu v ruce jeho: pomstou pomštěno bude nad takovým.

²⁰In če kdo tepe hlapca svojega ali deklo svojo s šibo, da umrjeta pod roko njegovo, mora biti kaznovan;

²¹A však jestliže by den neb dva přečkal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil.

²¹ako pa preživita eden ali dva dni, ne bodi kaznovan, ker sta njegov denar.

²²Když by se svadili muži, a urazili ženu těhotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil naň muž té ženy, a dá vedlé uznání soudců.

²²In če se možje tepó in udari kdo nosečo ženo, da izgubi zarod, druga poškodba pa se ji ne zgodi: mora plačati kazen v denarju, kolikor mu naloži mož tiste žene, in plača naj, kakor bodo sodniki določili.

²³Pakliť by smrt přišla, tedy dáš život za život,

²³Če se pa zgodi poškodba, se mora dati življenje za življenje,

²⁴Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,

²⁴oko za oko, zob za zob, roka za roko, noga za nogo,

²⁵Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu.

²⁵opeklina za opeklino, rana za rano, bula za bulo.

²⁶Jestliže by kdo urazil služebníka svého v oko, aneb děvku svou v oko, tak že by jej o ně připravil: svobodného jej propustí za oko jeho.

²⁶In če kdo udari svojega hlapca ali svojo deklo v oko in ga skazi, naj ga odpusti v svobodo za oko njegovo.

²⁷Pakli by zub služebníku svému neb zub děvce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho.

²⁷In če izbije zob svojemu hlapcu ali dekli svoji, naj ga odpusti v svobodo za zob njegov.

²⁸Jestliže by vůl utrkl muže neb ženu, tak že by umřel člověk: ukamenován bude ten vůl, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude.

²⁸In če vol pobode moža ali ženo, da umrjeta, bodi vol kamenan in mesa njegovega ne smejo jesti; volov gospodar pa bodi brez krivde.

²⁹Než byl-liť by vůl trkavý prvé, a bylo by to osvědčeno pánu jeho, on pak nezavřel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vůl ten ukamenován bude, a pán jeho také umře.

²⁹Ako pa je bil vol bodljiv poprej in so posvarili gospodarja njegovega, pa ga ni zapiral, in usmrti moža ali ženo, naj kamenajo vola in tudi gospodarja njegovega naj umoré.

³⁰Pakliť mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svůj, jakážkoli na něj uložena bude.

³⁰Če se mu pa naloži poravnava, naj plača za odrešitev življenja svojega vse, kolikor mu nalože.

³¹Buď že by syna utrkl, buď dceru, podlé soudu toho stane se jemu.

³¹Najsi je pobodel sina ali hčer, naj ravnajo ž njim po tem sodnem pravu.

³²Jestliže by služebníka vůl ztrkal neb děvku, třidceti lotů stříbra dá pánu jeho, a vůl ten bude ukamenován.

³²Ako pa vol pobode hlapca ali deklo, naj plača njegov lastnik njiju gospodarju trideset srebrnikov, in vola naj s kamenjem posujejo.

³³Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal někdo studnici, a zase jí nepřikryl, a vpadl by tam vůl neb osel:

³³In če kdo odpre jamo ali če kdo izkoplje jamo in je ne pokrije, in pade vanjo vol ali osel,

³⁴Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobě míti bude.

³⁴naj povrne posestnik jame: v denarju naj plača njiju gospodarju, mrtva žival pa bodi njegova.

³⁵A ustrčil-li by vůl něčí vola sousedova, že byl umřel: tedy prodadí vola toho živého, a podělí se penězi jeho; i s zabitým volem také se rozdělí.

³⁵In če vol rani vola sosedovega, da pogine, naj prodasta živega vola in si razdelita izkupiček, pa tudi mrtvega vola.Ako pa se je vedelo, da je bil vol bodljiv poprej in ga ni zapiral njegov gospodar, naj povrne vola za vola, in mrtvi bodi njegov.

³⁶Pakli vědíno bylo, že vůl byl trkavý prvé, a nezavřel ho pán jeho: bez výmluvy ať dá vola za vola, a zabitý ať mu zůstane.

³⁶Ako pa se je vedelo, da je bil vol bodljiv poprej in ga ni zapiral njegov gospodar, naj povrne vola za vola, in mrtvi bodi njegov.