¹Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží Oréb.

¹Mojzes pa je pasel čredo Jetra, tasta svojega, duhovnika madianskega. In žene čredo onkraj puščave in pride na goro Božjo, Horeb.

²Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v plameni ohně z prostředku kře. I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel.

²In prikaže se mu angel GOSPODOV v plamenu ognja iz sredi grma; in pogleda, in glej, grm gori v ognju, pa grm ne zgori.

³Protož řekl Mojžíš: Půjdu nyní, a spatřím vidění toto veliké, proč neshoří keř.

³In reče Mojzes: Stopim vendar tja in pogledam to veliko prikazen, zakaj grm ne zgori?

⁴Vida pak Hospodin, že jde, aby pohleděl, zavolal naň Bůh z prostředku kře, a řekl: Mojžíši, Mojžíši! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.

⁴Ko pa vidi GOSPOD, da stopa bliže, da bi pogledal, mu zakliče Bog iz sredi grma in veli: Mojzes, Mojzes! On pa reče: Tukaj sem.

⁵I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest.

⁵In veli: Ne bližaj se semkaj! Sezuj obuvalo z nog svojih, zakaj mesto, ki na njem stojiš, je sveta zemlja.

⁶A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha.

⁶In reče: Jaz sem Bog očeta tvojega, Bog Abrahamov, Bog Izakov in Bog Jakobov. In Mojzes si zastre obraz, kajti boji se ozreti v Boga.

⁷Jemužto řekl Hospodin: Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v Egyptě; a křik jejich pro přísnost úředníků jeho slyšel jsem; nebo znám bolesti jeho.

⁷In GOSPOD reče: Videl sem, videl stisko ljudstva svojega, ki je v Egiptu, in njih vpitje pred njih priganjači sem slišal, kajti jaz poznam bolečine njegove.

⁸Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských, a vyvedl jej z země té do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a strdí, na místa Kananejského a Hetejského, a Amorejského a Ferezejského, a Hevejského a Jebuzejského.

⁸In stopil sem doli, da ga otmem iz rok Egipčanov in odpeljem iz one dežele v dobro in prostrano deželo, v deželo, v kateri teče mleko in med, v kraj Kanaancev in Hetejcev in Amorejcev in Ferizejcev in Hevejcev in Jebusejcev.

⁹Nebo nyní, aj, křik synů Izraelských přišel ke mně; viděl jsem také i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští.

⁹In sedaj, glej, vpitje sinov Izraelovih je prišlo do mene, in videl sem tudi stisko, s katero jih stiskajo Egipčani.

¹⁰Protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj, syny Izraelské z Egypta.

¹⁰Sedaj torej pojdi, da te pošljem k Faraonu, in popelji moje ljudstvo, sinove Izraelove, iz Egipta.

¹¹I řekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a abych vyvedl syny Izraelské z Egypta?

¹¹In reče Mojzes Bogu: Kdo sem jaz, da naj grem k Faraonu ter popeljem sinove Izraelove iz Egipta?

¹²I odpověděl: Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení, že jsem já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na hoře této.

¹²On pa reče: Jaz bodem s teboj, in to ti bodi znamenje, da sem te jaz poslal: ko popelješ ljudstvo iz Egipta, boste služili Bogu na tejle gori.

¹³I řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest jméno jeho? co jim odpovím?

¹³In Mojzes odgovori Bogu: Glej, ko pridem k sinovom Izraelovim in jim porečem: Bog očetov vaših me je poslal k vam, in mi oni reko: Katero je ime njegovo? kaj naj jim povem?

¹⁴I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.

¹⁴In Bog reče Mojzesu: JAZ SEM, KI SEM. In reče: Tako boš rekel sinovom Izraelovim: JAZ SEM me je poslal k vam.

¹⁵Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským: Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k vám; toť jest jméno mé na věčnost, a tať jest památka má po všecky věky.

¹⁵In Bog reče dalje Mojzesu: Tako reci sinovom Izraelovim: GOSPOD, Bog očetov vaših, Bog Abrahamov, Bog Izakov in Bog Jakobov, me je poslal k vam. To je moje ime vekomaj in to je spomin moj od roda do roda.

¹⁶Jdi, a shromáždě starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Bůh otců vašich ukázal mi se, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův, řka: Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to, co se vám dálo v Egyptě.

¹⁶Pojdi in zberi starejšine Izraelove in jih govóri: GOSPOD, Bog očetov vaših, se mi je prikazal, Bog Abrahamov, Izakov in Jakobov, govoreč: Zares sem vas obiskal in videl, kako se vam godi v Egiptu,

¹⁷Protož jsem řekl: Vyvedu vás z trápení Egyptského do země Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a Hevejského, a Jebuzejského, do země oplývající mlékem a strdí.

¹⁷in rekel sem: Izvesti vas hočem iz stiske egiptovske v deželo Kanaancev in Hetejcev in Amorejcev in Ferizejcev in Hevejcev in Jebusejcev, v deželo, v kateri teče mleko in med.

¹⁸I poslechnou hlasu tvého. Půjdeš pak ty a starší Izraelští k králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Bůh Hebrejský potkal se s námi; protož nyní, nechť medle jdeme cestou tří dnů na poušť, abychom obětovali Hospodinu Bohu našemu.

¹⁸In poslušali bodo tvoj glas. Potem pojdeš ti in starejšine izraelski h kralju egiptovskemu in mu porečete: GOSPOD, Bog Hebrejcev, nam je prišel naproti. In sedaj dovoli, da gremo tri dni hoda v puščavo in darujemo GOSPODU, Bogu svojemu.

¹⁹Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jíti; leč v ruce silné.

¹⁹Pa jaz vem, da vam kralj egiptovski ne dovoli, da bi šli, tudi ne, če z mogočno roko pridem nadenj.

²⁰Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými věcmi svými, kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí vás.

²⁰In iztegnem roko svojo in udarim Egipt z vsemi čudovitimi deli svojimi, katera bom storil sredi njega; in potem vas izpusti.

²¹A dám milost lidu tomuto před očima Egyptských. I stane se, že když půjdete, neodejdete prázdní.

²¹In dam milost temu ljudstvu v očeh Egipčanov, in zgodi se, ko izidete, ne pojdete prazni:marveč vsaka žena bo izprosila od sosede in domačinke svoje srebrnih in zlatih dragotin ter oblačil, in naložite jih sinovom in hčeram svojim in oplenite Egipčane.

²²Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.

²²marveč vsaka žena bo izprosila od sosede in domačinke svoje srebrnih in zlatih dragotin ter oblačil, in naložite jih sinovom in hčeram svojim in oplenite Egipčane.