¹Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina léta desátého Sedechiáše krále Judského, kterýžto rok jest osmnáctý Nabuchodonozorův.

¹Beseda, ki je prišla Jeremiju od GOSPODA v desetem letu Zedekija, kralja Judovega; tisto leto je osemnajsto leto Nebukadnezarja.

²(Bylo pak tehdáž vojsko krále Babylonského oblehlo Jeruzalém, a Jeremiáš prorok byl zavřín v síni stráže, kteráž byla v domě krále Judského.

²Tedaj pa so krdela kralja babilonskega oblegala Jeruzalem; in Jeremija prorok je bil zaprt v veži straže, ki je bila v hiši kralja Judovega.

³Nebo dal jej byl vsaditi Sedechiáš král Judský, řka: Proč ty prorokuješ, právě: Takto praví Hospodin: Aj, já dám město toto v ruku krále Babylonského, aby je vzal.

³Kajti zaprl ga je bil Zedekija, kralj Judov, rekoč: Zakaj prorokuješ in govoriš: Tako pravi GOSPOD: Glej, jaz dam to mesto v roko kralju babilonskemu, da ga vzame.

⁴Sedechiáš také král Judský neznikne ruky Kaldejských, ale jistotně vydán bude v ruku krále Babylonského, a budou mluviti ústa jeho s ústy jeho, a oči jeho uzří oči jeho.

⁴Tudi Zedekija, kralj Judov, se ne reši iz rok Kaldejcev, ampak gotovo bo dan v roko kralju babilonskemu, in usta njegova mu bodo govorila v usta in oči tega bodo videle onega oči;

⁵Nýbrž do Babylona zavede Sedechiáše, aby tam byl, až ho navštívím, dí Hospodin. Poněvadž bojujete s Kaldejskými, nepovede se vám šťastně.)

⁵in odpelje Zedekija v Babilon, kjer ostane, dokler ga ne obiščem, govori GOSPOD. Ker se bojujete s Kaldejci, ne boste imeli sreče.

⁶Tehdy řekl Jeremiáš: Stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

⁶Reče torej Jeremija: Prišla mi je beseda GOSPODOVA, rekoč:

⁷Aj, Chanameel syn Salluma, strýce tvého, jde k tobě, aťby řekl: Kup sobě dvůr můj, kterýž jest v Anatot; nebo tobě právem příbuznosti náleží koupiti jej.

⁷Glej, Hanamel, sin Saluma, strica tvojega, pride k tebi, da reče: Kupi si polje moje, ki je v Anatotu, kajti tvoja je odkupna pravica.

⁸Když pak přišel ke mně Chanameel syn strýce mého, podlé slova Hospodinova, do síně stráže, a řekl ke mně: Kup medle dvůr můj, kterýž jest v Anatot, jenž jest v zemi Beniaminově; nebo tvůj jest právem dědičným, a právem příbuznosti, kupiž jej sobě: tedy porozuměv, že jest to slovo Hospodinovo,

⁸Nato je prišel k meni Hanamel, sin strica mojega, po besedi GOSPODOVI, v vežo straže ter mi rekel: Kupi, prosim, polje moje, ki je v Anatotu, ki je v deželi Benjaminovi; kajti tvoja je pravica za dedovanje in odkup; kupi si ga! Tedaj sem spoznal, da je beseda GOSPODOVA.

⁹I koupil jsem od Chanameele syna strýce svého ten dvůr, kterýž jest v Anatot, a odvážil jsem jemu peněz sedmnácte lotů stříbra.

⁹In kupil sem od Hanamela, sina strica mojega, tisto polje, ki je v Anatotu, in odtehtal sem mu denar, sedemnajst seklov srebra;

¹⁰A zapsav to do cedule, zapečetil jsem, a osvědčil jsem svědky, odváživ peníze na váze.

¹⁰in pisal sem kupno pismo in ga zapečatil, in privzel sem priče, in odtehtal denar na tehtnici.

¹¹Potom vzal jsem, podlé přikázaní a ustanovení, cedule té koupě zapečetěnou i otevřenou,

¹¹Nato vzamem kupno pismo, zapečateno, z določbami in s pogoji, in odprt prepis,

¹²A dal jsem ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, před očima Chanameele strýce svého, a před očima svědků, kteříž se podepsali v ceduli té koupě, před očima všech Judských, kteříž se byli posadili v síni stráže.

¹²in izročim kupno pismo Baruhu, sinu Nerija, sina Mahsejevega, pred očmi svojega stričiča Hanamela in pred očmi prič, ki so podpisale kupno pismo, pred očmi vseh Judov, ki so sedeli v veži straže.

¹³A přikázal jsem Báruchovi před očima jejich, řka:

¹³In ukažem Baruhu vpričo njih, rekoč:

¹⁴Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vezmi cedule tyto, tuto ceduli té koupě, jakož zapečetěnou, tak ceduli otevřenou tuto, a vlož je do nádoby hliněné, aby trvaly za mnohá léta.

¹⁴Tako pravi GOSPOD nad vojskami, Bog Izraelov: Vzemi ti pismi, to zapečateno kupno pismo in to odprto pismo, in položi ju v prsteno posodo, da tam ostaneta mnogo dni.

¹⁵Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť kupováni budou domové, a rolí, i vinice v zemi této.

¹⁵Zakaj tako pravi GOSPOD nad vojskami, Bog Izraelov: Še se bodo kupovale hiše in njive in vinogradi v tej deželi.

¹⁶Potom modlil jsem se Hospodinu, když jsem dal ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, řka:

¹⁶In ko sem dal kupno pismo Baruhu, sinu Nerijevemu, sem prosil GOSPODA, rekoč:

¹⁷Ach, Panovníče Hospodine, aj, ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc.

¹⁷Oh, Gospod, Jehova! Glej, ti si naredil nebesa in zemljo z močjo svojo preveliko in z iztegnjeno ramo svojo: tebi ni pretežka nobena stvar;

¹⁸Činíš milosrdenství nad tisíci, a odplacíš za nepravost otců do lůna synů jejich po nich, Bůh veliký, silný, mocný, jehož jméno Hospodin zástupů,

¹⁸ki izkazuješ milost tisočim in poplačuješ očetov krivice v naročje njih sinov za njimi. Ti Bog mogočni, veliki, silni, čigar ime je GOSPOD nad vojskami,

¹⁹Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.

¹⁹velik v svetu in mogočen v dejanju, ti, čigar oči so odprte nad vsemi poti človeških otrok, da daš vsakemu po njegovih potih in po sadu njegovih del;

²⁰Kterýž jsi činil divy a zázraky v zemi Egyptské až do tohoto dne, jakož v Izraelovi tak mezi jinými lidmi, a dobyls sobě jména, jakéž jest po dnešní den.

²⁰ki si delal znamenja in čudeže v deželi Egiptovski in še do tega dne i v Izraelu i med drugimi ljudmi in sebi pridobil ime, kakršno je dandanašnji.

²¹Nebo vyvedl jsi lid svůj Izraelský z země Egyptské v divích a v zázracích, a rukou silnou, a ramenem vztaženým, a v strachu velikém,

²¹In izpeljal si ljudstvo svoje Izraela iz dežele Egiptovske z znamenji in čudeži in z mogočno roko in z iztegnjeno ramo in z velikim strahom;

²²A dals jim zemi tuto, kterouž jsi přisáhl dáti otcům jejich, zemi oplývající mlékem a strdí.

²²in dal si jim to deželo, ki si bil zanjo prisegel njih očetom, da jim jo daš, deželo, ki se cedi mleka in medu.

²³Ale že všedše do ní, a dědičně ujavše ji, neposlouchali hlasu tvého, a v zákoně tvém nechodili, všeho, což jsi koli přikázal jim činiti, nečinili, protož způsobils to, aby je potkalo všecko toto zlé.

²³Ali ko so prišli vanjo ter jo posedli, niso poslušali glasu tvojega in niso hodili po postavi tvoji; karkoli si jim zapovedal storiti, niso storili. Zato si storil, da jih je zadela vsa ta nesreča.

²⁴Aj, střelci přitáhli na město, aby je vzali, a město skrze meč a hlad a mor dáno jest v ruku Kaldejských, bojujících proti němu; a tak, což jsi koli promluvil, děje se, jakž to sám vidíš.

²⁴Glej, nasipe so nanesli proti temu mestu, da ga vzemo; in mesto bo dano v roke Kaldejcem, ki ga oblegajo, zavoljo meča in lakote in kuge. In kar si govoril, se godi; in glej, ti to vidiš.

²⁵Ty pak pravíš mi, Panovníče Hospodine: Zjednej sobě dvůr tento za peníze, a osvědč to svědky, ano již město toto dáno jest v ruku Kaldejských.

²⁵In vendar si mi velel, Gospod, Jehova: Kupi si tisto polje z denarjem in privzemi priče; – in mesto je dano v roke Kaldejcem!

²⁶I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:

²⁶Prišla je pa beseda GOSPODOVA Jeremiju, govoreč:

²⁷Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc?

²⁷Glej, jaz sem GOSPOD, Bog vsega mesa; ali bi mi bila pretežka kaka stvar?

²⁸Protož takto praví Hospodin: Aj, já dávám toto město v ruku Kaldejských a v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, aby je vzal.

²⁸Zato pravi tako GOSPOD: Glej, jaz dam to mesto v roko Kaldejcev in v roko Nebukadnezarja, kralja babilonskega, da ga vzame.

²⁹A vejdouce Kaldejští, kteříž bojují proti městu tomuto, zapálí ohněm toto město, a vypálí je, i domy ty, na jejichž střechách kadívali Bálovi, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne hněvali.

²⁹In Kaldejci, ki se bojujejo zoper to mesto, pridejo vanje in ga zapalijo z ognjem ter požgo s hišami vred, ki so na njih strehah kadili Baalu in pitne daritve darovali tujim bogovom, da bi me dražili.

³⁰Nebo synové Izraelští a synové Judští od dětinství svého jen toliko činí to, což jest zlého před očima mýma; synové, pravím, Izraelští jen toliko hněvají mne dílem rukou svých, dí Hospodin.

³⁰Ker so sinovi Izraelovi in sinovi Judovi delali od mladih nog samo, kar je bilo hudobno v mojih očeh; kajti sinovi Izraelovi so me samo dražili z delom svojih rok, govori GOSPOD.

³¹Toto zajisté město od toho dne, jakž je vystavěli, až do tohoto dne k hněvu mému a prchlivosti mé popouzí mne, tak že je sklidím od tváři své,

³¹Ker v jezo in v srd mi je bilo to mesto od dne, ko so ga sezidali, do tega dne, da bi ga odpravil izpred svojega obličja:

³²Pro všelikou nešlechetnost synů Izraelských a synů Judských, kterouž páchali, aby mne k hněvu popouzeli, oni, králové jejich, knížata jejich, kněží jejich i proroci jejich, jakož muži Judští, tak obyvatelé Jeruzalémští,

³²zavoljo vse hudobnosti sinov Izraelovih in sinov Judovih, ki so jo počenjali, da bi me razdražili, oni in njih kralji in knezi, proroki in možje Judovi in prebivalci jeruzalemski.

³³Obracejíce se ke mně hřbetem, a ne tváří. A když je učím, ráno přivstávaje, a to ustavičně, však nikoli neposlouchají, aby přijímali naučení.

³³Obrnili so mi hrbet, ne pa obličja; in ko sem jih učil od ranega jutra in neprenehoma, me niso nikakor poslušali, da bi sprejeli nauk.

³⁴Nadto nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby jej zanečistili.

³⁴Ampak postavili so gnusobe svoje v hišo, ki se imenuje po mojem imenu, da jo oskrunijo.

³⁵Nastavěli, pravím, výsostí Bálovi, kteréž jsou v údolí Benhinnom, aby vodili syny své a dcery své Molochovi, ješto jsem jim toho nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé, aby páchati měli tu ohavnost, a Judu k hřešení přivodili.

³⁵In zidali so Baalu višave, ki so v dolini sina Hinomovega, da bi peljali sinove in hčere svoje skozi ogenj Molohu; česar jim nisem bil zapovedal in mi ni prišlo na misel, da store to gnusobo, da bi zapeljevali Judo v greh.

³⁶A nyní z příčiny té takto dí Hospodin. Bůh Izraelský, o městě tomto, o kterémž vy říkáte: Dánoť jest v ruku krále Babylonského skrze meč a hlad a mor:

³⁶Zdaj torej pravi tako GOSPOD, Bog Izraelov, o tem mestu, za katero vi pravite, da je dano v roko kralja babilonskega po meču in po lakoti in kugi:

³⁷Aj, já shromáždím je ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal v hněvě svém, a v rozpálení svém, i v prchlivosti veliké, a přivedu je zase na toto místo, a způsobím to, aby bydlili bezpečně.

³⁷Glej, jaz jih zberem iz vseh pokrajin, kamor sem jih pregnal v svoji jezi in v srdu svojem in v veliki togoti, in pripeljem jih nazaj v ta kraj in jim dam prebivati na varnem.

³⁸I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem.

³⁸In ljudstvo mi bodo in jaz jim bodem Bog.

³⁹Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich.

³⁹In dam jim eno srce in en pot, da se me bodo bali vse dni, njim v dobro in njih otrokom za njimi.

⁴⁰A učiním s nimi smlouvu věčnou, že se neodvrátím od nich, abych jim neměl dobře činiti; nadto bázeň svou dám v srdce jejich, aby neodstupovali ode mne.

⁴⁰In sklenem ž njimi zavezo večno, da se ne obrnem od njih, da bi jim ne delal dobrega; in strah svoj dam v njih srce, da ne krenejo od mene.

⁴¹I veseliti se budu z nich, dobře jim čině, když je štípím v zemi této pevně, celým srdcem svým a vší duší svou.

⁴¹In veselil se jih bom in jim delal dobro, in vsadim jih v to deželo v resnici iz vsega srca svojega in iz vse duše svoje.

⁴²Nebo takto praví Hospodin: Jakož jsem uvedl všecko toto zlé veliké na lid tento, tak uvedu na ně všecko to dobré, o němž jim mluvím.

⁴²Kajti tako pravi GOSPOD: kakor sem pripeljal nad to ljudstvo vso to veliko nesrečo, tako pripeljem nadnje vse to dobro, katero jim obetam.

⁴³Tehdáž kupováno bude pole v zemi této, o níž vy říkáte: Pustá jest, tak že není v ní žádného člověka ani hovada, dánať jest v ruku Kaldejských.

⁴³Tedaj se bo kupovalo polje v tej deželi, ki pravite, da je opustošena, da ni v njej ne človeka, ne živali, da je dana v roko Kaldejcem.Njive bodo kupovali za denar in vpisavali v pismo in pečatili in privzemali priče v deželi Benjaminovi in v krajih okoli Jeruzalema in v mestih Judovih in v pogorskih mestih in v mestih na nižavi in v mestih na Jugu; kajti pripeljem nazaj njih ujetnike, govori GOSPOD.

⁴⁴Pole za peníze kupovati budou, a zapisovati do cedulí, a zpečetíce, svědky osvědčovati v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma v městech Judských, jakož v městech, kteráž jsou při horách, tak v městech na rovinách, a v městech poledních, když zase přivedu zajaté jejich, dí Hospodin.

⁴⁴Njive bodo kupovali za denar in vpisavali v pismo in pečatili in privzemali priče v deželi Benjaminovi in v krajih okoli Jeruzalema in v mestih Judovih in v pogorskih mestih in v mestih na nižavi in v mestih na Jugu; kajti pripeljem nazaj njih ujetnike, govori GOSPOD.