1Odpověděv pak Job, řekl:
1In Job odgovori in reče:
2V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
2Zares, vi sami ste ljudje in z vami bo modrost umrla!
3I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
3Tudi jaz imam razum kakor vi, nisem nižji od vas; in kdo bi onega ne vedel?
4Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
4V posmeh moram biti prijatelju svojemu jaz, ki sem klical k Bogu in mi je odgovarjal, v posmeh sem – pravični, brezmadežni!
5Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
5Nesreči gre po mnenju lahkoživca preziranje; pripravljeno je tistim, ki jim omahuje noga.
6Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
6Pokojni ostajajo šatori razbojnikom, in varnost uživajo, kateri dražijo mogočnega Boga, ki nosijo boga v pesti svoji.
7Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
7Toda vprašaj, prosim, le živino, in nauči te, in ptice nebeške, pa ti povedo,
8Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
8ali ogovóri zemljo, in te pouči, in ribe morske naj ti pripovedujejo!
9Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
9Kdo bi ne spoznal iz vsega tega, da je roka GOSPODOVA storila to?
10V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
10V Njegovi roki je duša vsega, kar živi, in duh vseh človeških teles.
11Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
11Ali naj ne presoja uho besed kakor grlo okusa jedi?
12Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
12Pri osivelih je li modrost in dolgost življenja daje li razumnost?
13Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
13Pri Njem je modrost in moč, Njegov je svet in razumnost!
14Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
14Glej, kar On razdene, se več ne sezida, in kogar On zapre, se mu ne more odpreti.
15Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
15Glej, On zadrži vode, in se posuše, zopet jih izpusti, in razrujejo deželo.
16U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
16Pri Njem je moč in pravo znanje, Njegov je, kdor je varan in kdor vara.
17On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
17Svetovalce vodi oplenjene vstran in sodnike napravlja neumne.
18Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
18Gospostvo kraljev razdira, spone jim pripasuje na ledja.
19On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
19Duhovnike vodi oplenjene vstran in podira močno utrjene.
20On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
20Govor jemlje tistim, ki se nanje mnogi zanašajo, in starejšinam jemlje razumnost.
21On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
21Zaničevanje izliva nad plemenitnike in odpenja pas mogočnežem.
22On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
22On odkriva globoke reči izpod teme in smrtno senco prinaša v luč.
23On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
23On povečava narode in jih uničuje, razmnožuje narode in jih vodi v sužnost.
24On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
24On jemlje razum glavarjem narodov zemeljskih in dela, da tavajo po praznoti, ki je brez potov;tipljejo po temi brez luči, in On dela, da se opotekajo kakor pijanci.
25Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
25tipljejo po temi brez luči, in On dela, da se opotekajo kakor pijanci.