¹A odpovídaje Job, řekl:

¹Nato odgovori Job in reče:

²Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.

²Pazljivo poslušajte govorjenje moje, in to bodi namesto vaših tolažb.

³Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.

³Potrpite, in tudi jaz bom govoril, in ko dogovorim, se posmehujte.

⁴Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?

⁴Mar tožba moja velja ljudem? ali kako naj ne bi bil žalosten duh moj?

⁵Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.

⁵Obrnite se k meni in strmite in položite roko na usta svoja!

⁶Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.

⁶Res, kadar se tega spomnim, se prestrašim in trepet prešine meso moje.

⁷Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?

⁷Zakaj žive brezbožniki, dočakajo starosti, množe si tudi bogastvo?

⁸Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.

⁸Njih seme stoji trdno ž njimi vred vpričo njih in njih zarod pred njih očmi.

⁹Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.

⁹Njih hiše so v miru, brez straha, in Božje šibe ni nad njimi.

¹⁰Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.

¹⁰Njih junci skačejo in ne neplodno, njih krave se lahko otele in ne izvržejo.

¹¹Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.

¹¹Deco odpošiljajo kakor ovac krdelo in njih otroci plešejo veselo.

¹²Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.

¹²Pevajo glasno z bobnicami in citrami in se vesele ob glasu piščali.

¹³Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.

¹³V sreči prežive svoje dni, in v trenutku se pogreznejo v kraj mrtvih.

¹⁴Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.

¹⁴In vendar govore Bogu mogočnemu: Pojdi od nas, ker spoznanja tvojih potov ne želimo!

¹⁵Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?

¹⁵Kaj je Vsemogočni, da bi mu služili, ali kaj nam hasni, če se mu z molitvijo bližamo?

¹⁶Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.

¹⁶Glej, njih sreča vendar ni v njih rokah. Svetovanje brezbožnih bodi daleč od mene!

¹⁷Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?

¹⁷Kolikokrat se dogodi, da ugasne svetilo brezbožnikov in pridrevi nadnje njih poguba? da jim Bog podeli žalosti v srdu svojem?

¹⁸Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?

¹⁸da so kakor rezanica pred vetrom in kakor pleve, ki jih razpiše vihar?

¹⁹Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,

¹⁹Bog hrani, pravite, krivdo brezbožnikovo za otroke njegove. Njemu naj jo povrne, da jo on čuti!

²⁰A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?

²⁰S svojimi očmi naj gleda svojo pogubo in pije naj od togote Vsegamogočnega!

²¹O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?

²¹Kajti kaj bo maral za hišo svojo za seboj, ko se prestreže število mesecev njegovih? –

²²Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?

²²More li kdo Boga mogočnega učiti spoznanja, ko vendar on sodi tiste, ki so na višavah?

²³Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.

²³Tale umrje v obili moči svoji, ko je popolnoma brez skrbi in v miru;

²⁴Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.

²⁴posode njegove so polne mleka in kosti njegove z mozgom pitane.

²⁵Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.

²⁵Oni umrje v bridkosti duše, in nikdar ni okusil dobrega.

²⁶Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.

²⁶Skupaj ležita v prahu, črvad ju oba pokriva.

²⁷Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.

²⁷Glejte, jaz poznam misli vaše in naklepe, s katerimi me nadlegujete.

²⁸Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?

²⁸Kajti pravite: Kje je hiša mogočneža in kje šator, ki so v njem prebivali brezbožni?

²⁹Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,

²⁹Niste li vprašali popotnikov? in njih znamenita poročila boste pač pripoznali:

³⁰Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?

³⁰da Bog hrani hudobneža do dne pogube, da ga odpravi v dan jeze.

³¹Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?

³¹Kdo mu sme očitati v obraz pot njegovo? in kdo mu povrne, kar je storil?

³²A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.

³²Prav njega spremijo s častjo do groba, in nad gomilo ga še čuvajo.

³³Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.

³³Lahke mu so grude v dolini; in za njim pojdejo vsi ljudje, kakor jih je šlo brezštevilno pred njim.Kako me torej zaman tolažite? Od vaših odgovorov ostane le nezvestoba.

³⁴Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.

³⁴Kako me torej zaman tolažite? Od vaših odgovorov ostane le nezvestoba.