¹Tedy odpověděl Job a řekl:

¹In Job odgovori in reče:

²Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

²Tudi danes še je kljubovalen odgovor moj; udarec moj je težji nego zdihovanje moje.

³Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

³O da bi vedel, kje Ga morem najti, da bi prišel prav do Njegovega stola!

⁴Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

⁴Razložil bi pravdo svojo pred Njim, usta svoja bi napolnil z dokazi.

⁵Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

⁵Hotel bi znati besede, ki mi jih odgovori, in poslušati, kar mi poreče.

⁶Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

⁶Ali bi se prepiral z menoj v veliki moči svoji? Ne; On bi samo pazil name.

⁷Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

⁷Tedaj bi se jaz poštenjak pravdal ž njim, in za večno bi se rešil sodnika svojega.

⁸Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

⁸Glej pa, če grem proti vzhodu, tam ga ni, in proti zahodu, ga ne zasledim;

⁹By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

⁹če proti severu, ko vrši delo, ga ne zagledam, zavije se proti jugu, in ga ne vidim.

¹⁰Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

¹⁰Kajti On pozna pot, katere se držim; ko bi me preizkušal, bi se izkazal kakor zlato.

¹¹Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

¹¹Koraka njegovega se je trdno držala noga moja, na pot njegovo sem pazil in nisem stopil ž nje;

¹²Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

¹²od zapovedi njegovih usten se nisem umaknil; bolj nego lastno postavo sem hranil ust njegovih besede.

¹³On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

¹³Ali on si je vedno enak, in kdo ga more odvrniti od njegovih misli? Česar želi duša njegova, to stori.

¹⁴A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

¹⁴Kajti on dopolni, kar je določeno zame; in takih reči je veliko pri njem.

¹⁵Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

¹⁵Zato se strašim pred njegovim obličjem; ko to premišljam, se ga bojim.

¹⁶Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

¹⁶Ker Bog mogočni mi je preplašil srce in Vsegamogočni me je prestrašil.Kajti nisem poginil od temine, tudi ne, ker mi je mrak zakril obraz.

¹⁷Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

¹⁷Kajti nisem poginil od temine, tudi ne, ker mi je mrak zakril obraz.