¹Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:

¹In Job je nadaljeval govor svoj in rekel:

²Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,

²Kakor res živi Bog silni, ki mi je odvzel pravico, in Vsegamogočni, ki žali dušo mojo

³Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,

³(kajti življenje moje je še v meni in duh Božji v nosnicah mojih):

⁴Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.

⁴ustne moje ne govore krivičnega in jezik moj ne izreče prevare!

⁵Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.

⁵Vam nikakor ne priznam pravičnosti; dokler ne umrem, ne dam si vzeti brezmadežnosti svoje.

⁶Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.

⁶Pravičnosti svoje se držim in je ne pustim; srce mi ne očita ne enega mojih dni.

⁷Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.

⁷Sovražnik moj naj se pokaže kot brezbožnik, in kdor se stavi zoper mene, kakor krivičnik.

⁸Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?

⁸Kajti kaj je bogapozabnikova nada, če mu Bog prestriže življenje in vzame dušo?

⁹Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?

⁹Bo li Bog mogočni slišal njegovo vpitje, ko pride stiska nadenj?

¹⁰Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?

¹⁰More se li veseliti Vsemogočnega in klicati Boga vsakteri čas?

¹¹Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.

¹¹Naj vas poučim o roki Boga silnega; kar je pri Vsegamogočnem, nočem utajiti.

¹²Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?

¹²Glejte, sami ste to vsi videli, zakaj torej blebetate ničevo?

¹³Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:

¹³To je delež krivičnega človeka pri Bogu mogočnem in silovitnikov dediščina, ki jo dobivajo od Vsemogočnega:

¹⁴Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.

¹⁴Ko se mu množe otroci, množe se za meč, in potomci njegovi nimajo kruha dositega.

¹⁵Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.

¹⁵Kar preostane njegovih, bodo pokopani v pomoru, in vdove njegove ne bodo žalovale.

¹⁶Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:

¹⁶Ako si nakopiči srebra kakor prahu in si oblačil oskrbi kakor blata:

¹⁷Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.

¹⁷pripravi si jih, a pravičnik jih bo oblekel, in nedolžni si med seboj razdele srebro.

¹⁸Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.

¹⁸Zida si hišo, ki je kakor moljava in kakor koča, ki si jo napravi čuvaj.

¹⁹Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.

¹⁹Bogat gre spat, a ne leže v drugič, odpre oči, in ni ga več.

²⁰Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.

²⁰Grozote ga dohite kakor voda, po noči ga ugrabi vihar.

²¹Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.

²¹Vzhodni veter ga vzame, da odide, in ga odnese z mesta njegovega.

²²Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.

²²In Bog bo lučal vanj brez prizanašanja, roki Njegovi zaman bo poskušal ubežati.Ploskali bodo nad njim z rokami in izžvižgajo ga z mesta njegovega.

²³Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.

²³Ploskali bodo nad njim z rokami in izžvižgajo ga z mesta njegovega.