¹Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.

¹Sedaj pa, o Job, prosim, poslušaj govore moje in sprejmi v ušesa vse besede moje.

²Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.

²Glej, odprl sem usta svoja, jezik moj govori v ustih mojih.

³Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.

³Besede moje bodo izrekale srca mojega poštenost, in kar vedo ustne moje, čisto povedo.

⁴Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.

⁴Duh Boga mogočnega me je storil in dih Vsemogočnega me oživlja.

⁵Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.

⁵Ako moreš, mi odgovori, pripravi si besede proti meni, postavi se!

⁶Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.

⁶Glej, Boga mogočnega sem stvar kakor ti, iz ila sem narejen tudi jaz.

⁷Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.

⁷Glej, strah do mene te ne spravi v trepet in pest moja ti ne bode pretežka.

⁸Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:

⁸Zares, rekel si pred mojimi ušesi, in slišal sem glas besed:

⁹Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.

⁹Čist sem, brez prestopka, nedolžen sem in krivice ni na meni.

¹⁰Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,

¹⁰Glej, On išče prilike v nasprotovanju meni, šteje me sebi za sovražnika.

¹¹Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.

¹¹Noge mi stiska v klado, pazi na vse steze moje.

¹²Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.

¹²Glej, o tem ne sodiš prav, ti odgovarjam, zakaj Bog je višji nego smrtni človek.

¹³Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?

¹³Čemu se prepiraš ž Njim? kajti On ni dolžen odgovoriti za nobeno svojih dejanj.

¹⁴Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.

¹⁴Pač govori Bog mogočni enkrat ali dvakrat, a človek ne opazi tega.

¹⁵Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,

¹⁵V sanjah, v nočni prikazni, kadar trdno spanje objema ljudi, ko dremljejo na ležišču:

¹⁶Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,

¹⁶tedaj odpira uho ljudem in pritiska pečat na pouk, ki jim ga daje,

¹⁷Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,

¹⁷da odvrne človeka od njegove nakane ter ga obvaruje napuha,

¹⁸A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.

¹⁸da odtegne dušo njegovo izpred jame in življenje njegovo, da ne leti v strelo.

¹⁹Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,

¹⁹Kaznovan je tudi z bolečinami na ležišču svojem in z neprestano borbo v kosteh svojih,

²⁰Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.

²⁰tako da se mu studi kruh v življenju in duši njegovi najljubša jed.

²¹Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.

²¹Meso mu gine, da ga ni videti, in gole so kosti njegove, ki jih prej ni bilo videti;

²²A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.

²²in duša njegova se bliža jami in življenje njegovo pogubnikom.

²³Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:

²³Ako se zanj potegne angel posredovalec, eden iz tisoč, da pokaže človeku pravo pot njegovo,

²⁴Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.

²⁴tedaj mu bo On milostiv in poreče: Reši ga, da ne pade v jamo; našel sem zanj odkupnino!

²⁵I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.

²⁵Potem bo meso njegovo bohotnejše nego otročje, povrne se k dnevom mladostne kreposti svoje.

²⁶Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.

²⁶Prosil bo Boga, in On ga blagovoljno sprejme, da bo videl obličje Njegovo z veselim ukanjem; in Bog povrne človeku pravičnost njegovo.

²⁷Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.

²⁷Pred ljudmi bo pel in govoril: „Grešil sem in izprevrnil, kar je bilo prav, a ni mi povrnil, kakor sem zaslužil.

²⁸Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.

²⁸Odrešil je dušo mojo, da ne bi šla v jamo, in življenje moje z veseljem gleda svetlobo.“

²⁹Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,

²⁹Glej, vse to stori Bog mogočni dvakrat, trikrat pri človeku,

³⁰Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.

³⁰da odvrne dušo njegovo od jame, da bi bila razsvetljena z lučjo življenja.

³¹Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.

³¹Pazi, Job, poslušaj me, molči, in jaz naj govorim!

³²Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.

³²Ako imaš besede, odgovori mi, govóri, saj te želim opravičiti.Ako pa nimaš, poslušaj le mene, molči, in učil te bom modrosti.

³³Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.

³³Ako pa nimaš, poslušaj le mene, molči, in učil te bom modrosti.