¹Ještě mluvil Elihu, a řekl:

¹Še spregovori Elihu in reče:

²Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

²Meniš li, da je to prav? Rekel si: Pravičnost moja je večja nego Boga mogočnega.

³Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

³Kajti vprašuješ, kaj hasni tebi? „Kaj pridobim več, nego ko bi grešil?“

⁴Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

⁴Jaz ti odgovorim besede in tvojim tovarišem s teboj.

⁵Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

⁵Ozri se proti nebu in glej in ogleduj nebeški obok – višji je nego ti.

⁶Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

⁶Če grešiš, kaj Mu škodiš? in če se množe prestopki tvoji, kaj Mu prizadeneš?

⁷Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

⁷Če si pravičen, kaj Mu daješ? ali kaj prejemlje iz roke tvoje?

⁸Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

⁸Možu, kakor si sam, more škoditi tvoja brezbožnost in sinu človeškemu koristiti tvoja pravičnost.

⁹Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

⁹Zaradi mnogega nasilstva vpijejo, kriče za pomoč zaradi rame mogočnežev.

¹⁰Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

¹⁰A nihče ne pravi: Kje je Bog, Stvarnik moj, ki daje hvalospeve po noči,

¹¹On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

¹¹ki nas bolj poučuje nego živali zemeljske in nam več modrosti daje nego pticam nebeškim.

¹²Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

¹²Ondi vpijejo zaradi napuha hudobnih, a On ne odgovarja.

¹³A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

¹³Samo praznega vpitja ne sliši Bog silni in Vsegamogočni se nanje ne ozira.

¹⁴Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

¹⁴Če praviš tudi, da Ga ne vidiš – pravda tvoja je pred Njim, Ga le čakaj!

¹⁵Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

¹⁵In sedaj, ker še ni kaznoval srd njegov, ne pozna li dobro drzovitosti tvoje?Zatorej brezuspešno odpira Job usta svoja, množi besede brez spoznanja.

¹⁶A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

¹⁶Zatorej brezuspešno odpira Job usta svoja, množi besede brez spoznanja.