1Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
1In GOSPOD odgovori Jobu in reče:
2Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
2Pravdal se li bo grajač z Vsemogočnim? Kdor svari Boga, odgovóri na to!
3Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
3In Job odgovori GOSPODU in reče:
4Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
4Glej, premajhen sem, kaj naj odgovorim? Roko denem na usta svoja.
5Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
5Enkrat sem govoril, pa nočem izpregovoriti več, da, dvakrat, a ne bom zopet.
6Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
6Tedaj odgovori GOSPOD Jobu iz viharja in reče:
7Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
7Opaši, pravim, kakor mož ledja svoja; jaz te bom vprašal, in ti me pouči!
8Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
8Hočeš li celó ovreči mojo pravico, mene li obsoditi, da bodeš ti pravičen?
9A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
9Ali pa imaš ramo kakor Bog mogočni in moreš grmeti z glasom kakor on?
10Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
10Odeni se torej z močjo in visokostjo in obleci diko in veličastvo!
11Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
11Izlij reke jeze svoje, in poglej vsakega ošabneža in ga ponižaj!
12Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
12Poglej vsakega ošabneža in ga potlači, in pogazi brezbožnike na njih mestu!
13Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
13Skrij jih v prah vse vkup, njih obličja zakleni v skritost!
14Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
14Potem bom tudi jaz te hvalil, da te more rešiti desnica tvoja!
15Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
15Glej vendar behemota [Domnevno: povodni konj.], ki sem ga storil kakor tebe: travo muli kakor vol.
16V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
16Glej, pravim, moč svojo ima v ledjih in silo svojo v kitah podtrebušnih.
17Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
17Pregiblje rep kakor cedro, kite na bedru so mu gosto spletene.
18Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
18Kosti njegove so kakor piščali brončene, rebra njegova kakor palice železne.
19Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
19On je prvina tvornosti Boga mogočnega; On, ki ga je naredil, mu je oskrbel meč njegov.
20Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
20Kajti krmo mu prinašajo gore, koder se igrajo vse divje zveri.
21Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
21Pod lotosovo drevje leže počivat, v skrivališča trstja in močvirja;
22Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
22lotosovo drevje ga pokriva s senco svojo, vrbje ob potoku ga obdaja.
23Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
23Glej, reka močno narašča – ne zbeži plašno, dobre volje je, če pridere Jordan do žrela njegovega!Ulove ga njemu pred očmi, prevrta mu li kdo nas z lovilnimi vrvmi?
24Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]
24Ulove ga njemu pred očmi, prevrta mu li kdo nas z lovilnimi vrvmi?