¹A všed Ježíš, bral se přes Jericho.

¹In pride v Jeriho in gre skozi mesto.

²A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.

²In glej, mož, po imenu Zahej, in ta je bil višji cestninarjev in je bil bogat,

³I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.

³in rad bi bil videl Jezusa, kdo da je, pa ni ga mogel spričo množice, ker je bil majhne postave.

⁴A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.

⁴In poteče naprej in spleza na murvovo smokvo, da bi ga videl, ker je imel tod mimo iti.

⁵A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.

⁵In Jezus, ko pride na to mesto, se ozre gori ter mu reče: Zahej, pojdi hitro doli! kajti danes moram ostati v tvoji hiši.

⁶I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.

⁶In hitro zleze doli in ga radosten sprejme.

⁷A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.

⁷In ko to vidijo, godrnjajo vsi, govoreč: K človeku grešniku gre gostovat!

⁸Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.

⁸Pristopi pa Zahej in reče Gospodu: Glej, polovico premoženja svojega, Gospod, dajem ubogim, in če sem koga kaj ukanil, povrnem mu četverno.

⁹I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.

⁹Jezus pa mu reče: Danes je prišlo zveličanje tej hiši, ker je tudi ta sin Abrahamov.

¹⁰Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.

¹⁰Sin človekov je namreč prišel iskat in zveličat, kar se je bilo izgubilo.

¹¹Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.

¹¹Ko so pa to poslušali, pristavi in jim pove priliko, zato ker je bil blizu Jeruzalema in so mislili, da se zdajci prikaže kraljestvo Božje.

¹²I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.

¹²Reče torej: Človek imenitnega rodu je šel v daljno deželo, da prejme zase kraljevo oblast in se zopet vrne.

¹³I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.

¹³In pokliče deset hlapcev svojih ter jim da deset mošenj [Dobesedno: min. Srebrna (hebr.) mina] in jim reče: Kupčujte, dokler se ne vrnem.

¹⁴Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.

¹⁴Meščani njegovi so ga pa sovražili, ter pošljejo poslance za njim in sporoče: Nočemo, da bi nam ta kraljeval.

¹⁵I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.

¹⁵In zgodi se, ko je bil kraljevo oblast prejel in se je vrnil, da veli, naj mu pokličejo tiste hlapce, ki jim je bil dal srebra, da bi zvedel, kaj je kdo prikupčeval.

¹⁶I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.

¹⁶In pride prvi in reče: Gospod, mošnja tvoja je pridobila deset mošenj.

¹⁷I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.

¹⁷In reče mu: Dobro, vrli hlapec! ker si bil v najmanjšem zvest, imej oblast nad desetimi mesti.

¹⁸A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.

¹⁸In pride drugi, rekoč: Gospod, mošnja tvoja je napravila pet mošenj.

¹⁹I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.

¹⁹In tudi temu reče: Tudi ti bodi nad petimi mesti!

²⁰A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.

²⁰In drugi pride in reče: Gospod, glej, tu je mošnja tvoja, ki sem jo imel v prtu spravljeno.

²¹Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.

²¹Kajti bal sem se te, ker si oster človek: jemlješ, česar nisi položil, in žanješ, česar nisi posejal.

²²I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.

²²Pa mu reče: Po tvojih besedah te bom sodil, hudobni hlapec! Vedel si, da sem oster človek in jemljem, česar nisem položil, in žanjem, česar nisem posejal:

²³I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?

²³zakaj torej nisi dal srebra mojega v menjalnico? In jaz bi ga bil ob prihodu svojem prejel z obrestmi!

²⁴I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

²⁴In reče zraven stoječim: Vzemite mu mošnjo in dajte tistemu, ki ima deset mošenj.

²⁵I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.

²⁵In mu reko: Gospod, saj jih ima deset.

²⁶I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.

²⁶Pravim vam, da vsakemu, kdor ima, se bo dalo, a kdor nima, se mu vzame tudi to, kar ima.

²⁷Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.

²⁷A tiste sovražnike moje, ki niso hoteli, da bi jim kraljeval, pripeljite sem in jih posekajte pred menoj.

²⁸To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

²⁸In ko je to povedal, se odpravi naprej, gredoč gori v Jeruzalem.

²⁹I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

²⁹In zgodi se, ko se približa Betfagi in Betaniji pri gori, ki se imenuje Oljska, da pošlje dva izmed učencev svojih,

³⁰Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

³⁰rekoč: Pojdite v vas, ki je nasproti, v kateri, ko vnideta, najdeta žrebe privezano, na katero ni še nikoli noben človek sedel: odvežita ga in pripeljita sem.

³¹A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

³¹In če vaju kdo vpraša: Zakaj ga odvezujeta? povejta mu tako: Gospod ga potrebuje.

³²Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

³²In poslanca odideta in najdeta, kakor jima je bil rekel.

³³A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

³³Ko pa žrebe odvezujeta, jima reko gospodarji njegovi: Kaj odvezujeta žrebe?

³⁴A oni řekli: Pán ho potřebuje.

³⁴Ona pa rečeta: Gospod ga potrebuje.

³⁵I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

³⁵In pripeljeta ga k Jezusu; in polože svoja oblačila na žrebe ter posade nanje Jezusa.

³⁶A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

³⁶Ko pa jezdi, pogrinjajo svoja oblačila na pot.

³⁷Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

³⁷In ko se že bliža pobrežju Oljske gore, začne vsa množica učencev radostna Boga hvaliti z močnim glasom za vse čudeže, ki so jih videli,

³⁸Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

³⁸govoreč: Blagoslovljen kralj, ki prihaja v imenu Gospodovem! Mir na nebu in slava na višavah!

³⁹Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

³⁹In nekateri farizeji izmed množice mu reko: Učenik, posvari učence svoje!

⁴⁰I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

⁴⁰In odgovori in jim reče: Pravim vam, če ti umolknejo, vpilo bo kamenje.

⁴¹A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,

⁴¹In ko se približa in ugleda mesto, se razjoka nad njim

⁴²Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.

⁴²in reče: Ko bi pač tudi ti spoznalo, vsaj v ta dan svoj, kaj je za mir tvoj! Ali sedaj je skrito očem tvojim!

⁴³Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.

⁴³Kajti pridejo nate dnevi, ko te obdado sovražniki tvoji z nasipom in te bodo oblegali in stiskali od vseh strani;

⁴⁴A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.

⁴⁴in ob tla razbijejo tebe in otroke tvoje v tebi, in ne kamena na kamenu ne puste v tebi, zato ker nisi spoznalo časa, v katerem si bilo obiskano.

⁴⁵A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,

⁴⁵In ko pride v tempelj, začne izganjati tiste, ki so v njem prodajali,

⁴⁶Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.

⁴⁶rekoč jim: Pisano je: Dom moj je dom molitve, a vi ste naredili iz njega jamo razbojniško.

⁴⁷I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.

⁴⁷In učil je vsak dan v templju; a višji duhovniki in pismarji in prvaki ljudstva so iskali, da bi ga pogubili,pa niso našli, kaj bi mu storili: zakaj vse ljudstvo se ga je oklepalo, poslušajoč ga.

⁴⁸A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.

⁴⁸pa niso našli, kaj bi mu storili: zakaj vse ljudstvo se ga je oklepalo, poslušajoč ga.