¹V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.

¹V tem času zasliši četrtnik Herod glas o Jezusu,

²I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.

²ter reče hlapcem svojim: Ta je Janez Krstnik; on je vstal od mrtvih, in zato delujejo čudežne moči v njem.

³Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.

³Herod je bil namreč Janeza ujel in ga vklenil in posadil v ječo zaradi Herodiade, svojega brata Filipa žene.

⁴Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.

⁴Zakaj Janez mu je dejal: Ni ti je dovoljeno imeti.

⁵A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.

⁵In hotel ga je umoriti, ali zbal se je ljudstva, ker so ga imeli za proroka.

⁶Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,

⁶Ko pa je bil Herodov rojstni dan, je plesala Herodiadina hči pred družbo in ugodila Herodu;

⁷Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.

⁷zato ji s prisego obljubi dati, karkoli bi prosila.

⁸A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.

⁸Ona pa, poučena od matere svoje, reče: Daj mi tu v skledi glavo Janeza Krstnika.

⁹I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.

⁹In kralju se užali, toda zavoljo prisege in gostov ji ukaže dati.

¹⁰A poslav kata, sťal Jana v žaláři.

¹⁰In pošlje odsekat Janezu v ječi glavo.

¹¹I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.

¹¹In prineso glavo njegovo v skledi in dado dekletu, in jo nese materi svoji.

¹²A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.

¹²In pridejo učenci njegovi, vzamejo truplo in ga pokopljejo, ter pridejo in sporoče Jezusu.

¹³A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.

¹³Ko pa Jezus to zasliši, odrine odtod na ladji v pust kraj, da bi bil na samem. In ko množice to zvedo, pridejo peš za njim iz mest.

¹⁴A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.

¹⁴In Jezus izide in ugleda veliko množico, in zasmilijo se mu ter ozdravi njih bolnike.

¹⁵A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.

¹⁵Ko se pa zvečeri, pristopijo k njemu učenci njegovi, govoreč: Kraj je samoten in ura že pozna, razpusti množice, da odidejo v vasi in si kupijo živeža.

¹⁶Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.

¹⁶Jezus pa jim reče: Ni jim treba odhajati, dajte jim vi jesti.

¹⁷A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.

¹⁷Oni mu pa reko: Nimamo tu več nego pet hlebov in dve ribi.

¹⁸Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.

¹⁸On pa veli: Prinesite mi jih sem!

¹⁹A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.

¹⁹Ter ukaže množici, naj sedejo po travi, in vzame petero hlebov in tisti dve ribi, pogleda v nebo in blagoslovi ter prelomi in da hlebe učencem, učenci pa ljudstvu.

²⁰I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.

²⁰In jedli so vsi in se nasitili, in pobrali so ostale kosce, polnih dvanajst košev.

²¹Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.

²¹Bilo jih je pa, ki so jedli, kakih pet tisoč mož, brez žen in otrok.

²²A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.

²²In precej prisili učence svoje, naj stopijo v ladjo in se sami prepeljejo na drugo stran, on pa medtem razpusti množice.

²³A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.

²³In razpustivši množice, odide sam posebe na goro molit. Ko pa nastane noč, je bil tu sam.

²⁴Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.

²⁴Ladja pa je plula že sredi morja, in valovi so jo premetavali, kajti veter je bil nasproten.

²⁵Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.

²⁵Ob četrti straži po noči pa odide Jezus k njim, hodeč po morju.

²⁶A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.

²⁶In ko ga učenci ugledajo hodečega po morju, se ustrašijo in reko: Prikazen je! in od strahu zakriče.

²⁷Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.

²⁷Jezus pa jih takoj ogovori in reče: Bodite srčni! Jaz sem, ne bojte se!

²⁸I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.

²⁸Peter mu pa odgovori in reče: Gospod, če si ti, ukaži mi, naj pridem k tebi po vodi.

²⁹A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.

²⁹On pa veli: Pridi! In Peter stopi iz ladje in gre po morju, da pride k Jezusu.

³⁰Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.

³⁰Ko pa vidi, da je veter močan, se uplaši, in ko se začne potapljati, zavpije, rekoč: Gospod, otmi me!

³¹A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?

³¹Jezus pa precej iztegne roko in ga prime ter mu reče: Malovernež, čemu si dvomil?

³²A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.

³²In ko stopita v ladjo, veter utihne.

³³Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.

³³Tisti pa, ki so bili v ladji, pristopijo ter se mu poklonijo, govoreč: Resnično si Sin Božji!

³⁴A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.

³⁴In se prepeljejo in pristanejo v Genezaretu.

³⁵A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.

³⁵In ko ga spoznajo možje tega kraja, pošljejo po vsej tisti okolici, in mu prineso vse bolnikein ga prosijo, da bi se smeli dotekniti roba obleke njegove. In katerikoli so se doteknili, so ozdraveli.

³⁶A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.

³⁶in ga prosijo, da bi se smeli dotekniti roba obleke njegove. In katerikoli so se doteknili, so ozdraveli.