¹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu, řka:

¹In GOSPOD je govoril Mojzesu na poljanah Moabskih pri Jordanu, nasproti Jerihu, rekoč:

²Přikaž synům Izraelským, ať dadí Levítům z dědictví, kterýmž vládnouti budou, města k bydlení, i podměstí měst vůkol nich,

²Zapovej Izraelovim sinovom, naj dado levitom od dednih posestev svojih mesta za prebivanje; in pašnike okoli teh mest dajte levitom.

³Aby měli města k bydlení, podměstí pak jejich pro dobytky jejich, i pro statky jejich, a pro všecka hovada jejich.

³In mesta naj imajo za prebivanje, njih pašnike pa za svojo živino in za imetje in za vse živali svoje.

⁴Podměstí pak měst, kteráž dáte Levítům, vzdálí budou ode zdi městské na tisíc loktů zevnitř vůkol.

⁴Pašniki ob mestih pa, ki jih daste levitom, naj se zunaj raztezajo od mestnega zidovja do tisoč komolcev naokrog.

⁵Protož vyměříte vně za každým městem na východ slunce dva tisíce loktů, na poledne též dva tisíce loktů, také na západ dva tisíce loktů, i na půlnoci dva tisíce loktů, tak aby bylo město v prostředku. Ta bude míra podměstí měst jejich.

⁵Merite torej zunaj mesta na vzhodni strani dva tisoč komolcev, na južni strani dva tisoč komolcev, na zahodni strani dva tisoč komolcev in na severni strani dva tisoč komolcev, tako da bode mesto v sredi. To naj jim služi v pašnike pri njih mestih.

⁶Z těch pak měst, kteráž dáte Levítům, oddělíte šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by někoho zabil; a k těm přidáte jim ještě čtyřidceti dvě města.

⁶Med mesti pa, ki jih daste levitom, bodi šest zavetnih mest, v katera dovolite ubijalcu pribežati, in razen teh dajte dvainštirideset mest.

⁷I bude všech měst, kteráž dáte Levítům, čtyřidceti osm měst i s podměstími jejich.

⁷Vseh mest, ki jih daste levitom, bodi oseminštirideset mest in njih pašniki.

⁸Těch pak měst, kteráž dáte z vládařství synů Izraelských, od těch, kteříž více mají, více vezmete, a od těch, kteříž méně mají, méně vezmete; jedno každé pokolení vedlé velikosti dědictví, jímž vládnouti budou, dá z měst svých Levítům.

⁸Za mesta pa, ki jih daste levitom od posesti Izraelovih sinov, veljaj: od tistih, ki imajo več, vzemite več, in od tistih, ki imajo manj, vzemite manj; vsakteri rod naj da od svojih mest levitom primerno dediščini, ki jo dobi.

⁹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁹In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

¹⁰Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,

¹⁰Govori sinovom Izraelovim in jim reci: Ko pridete čez Jordan v deželo Kanaansko,

¹¹Vybéřete sobě města, a ta města budete míti k utíkání, aby tam utekl ten, kterýž by někoho zabil z nedopatření.

¹¹si določite mesta, ki naj vam bodo zavetna mesta: tja naj pribeži ubijalec, ki ubije človeka neradovoljno.

¹²A budou vám ta města k útočišti před přítelem, aby neumřel ten, kdož zabil, dokudž by se nepostavil před shromážděním k soudu.

¹²In ta mesta naj vam bodo v zavetišča pred krvnim maščevalcem, da ne umrje ubijalec, dokler se ne postavi pred občino zaradi sodbe.

¹³Z těch tedy měst, kteráž dáte, šest měst k útočišti míti budete.

¹³Takih mest, ki jih boste dali in ki vam bodo v zavetišča, bodi šest.

¹⁴Tři města dáte před Jordánem, též tři města dáte v zemi Kananejské; i budou města útočiště.

¹⁴Tri mesta določite tostran Jordana in tri mesta v Kanaanski deželi; zavetna mesta naj bodo.

¹⁵Synům Izraelským i příchozímu, i podruhu mezi nimi bude těch šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by koli ranil někoho z nedopatření.

¹⁵Za sinove Izraelove in za tujca in priseljenca med njimi naj bode teh šest mest v zavetišče, da zbeži vanje, kdorkoli neradovoljno ubije človeka.

¹⁶Jestliže by pak železem ranil někoho, tak až by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.

¹⁶Ako pa kdo koga udari z železnim orodjem, da umre, morilec je; umreti mora tak morilec.

¹⁷Pakli by hodě kamenem, jímž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.

¹⁷In če ga udari s kamenom v roki, s kakršnim je lahko usmrtiti, tako da umre, morilec je; umreti mora tak morilec.

¹⁸Pakli by hodě dřevem, kterýmž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.

¹⁸Ali če ga udari z lesenim orodjem, s kakršnim je lahko usmrtiti, tako da umre, morilec je; umreti mora tak morilec.

¹⁹Přítel zabitého zabije vražedlníka toho; kdyžkoli ho dostane, on sám zabije ho.

¹⁹Maščevalec krvi naj usmrti morilca; kadar nanj naleti, naj ga usmrti.

²⁰Aneb jestliže by z nenávisti strčil někým, aneb shodil by něco na něho z úkladu, tak že by od toho umřel;

²⁰Ako pa pahne koga iz sovraštva ali zažene vanj kaj, zalezovaje ga, da umre;

²¹Aneb jestliže by z nepřátelství rukou udeřil někoho, tak že by umřel: smrtí umře bitec ten, vražedlník jest; přítel zabitého zabije vražedlníka toho, jakž ho nejprv dostane.

²¹ali ga udari v neprijateljstvu z roko, tako da umre: kdor ga je udaril, mora umreti; morilec je, maščevalec krvi naj ga usmrti, kadar ga zaloti.

²²Jestliže by pak náhodou a ne z nepřátelství strčil někým, aneb shodil by na něho nějakou věc bez úkladu;

²²Ako ga pa pahne nenadoma, ne v neprijateljstvu, ali vrže nanj kako stvar, ne da bi ga zalezoval, da umre,

²³Aneb jaký koli kámen, od něhož by umříti mohl, shodil by na něj z nedopatření, tak že by umřel, nebyv s ním v nepřátelství, ani nehledaje zlého jeho:

²³ali, ne ga videč, zažene vanj kamen, kakršen lahko usmrti, tako da umre, pa mu ni bil sovražnik in ni iskal njegove nesreče:

²⁴Tedy souditi bude shromáždění mezi bitcem a mezi přítelem zabitého vedlé soudů těchto.

²⁴tedaj naj občina razsodi med ubijalcem in maščevalcem krvi po teh pravicah;

²⁵A vysvobodí shromáždění vražedlníka toho z rukou přítele zabitého, a káže se jemu navrátiti shromáždění k městu útočiště jeho, do něhož utekl; i bude bydliti v něm, dokudž neumře kněz nejvyšší, kterýž pomazán jest olejem svatým.

²⁵in občina naj reši ubijalca iz roke krvnega maščevalca in ga da peljati nazaj v zavetno mesto, kamor je bil zbežal; ondi naj ostane dotlej, da umrje veliki duhovnik, ki je bil maziljen s svetim oljem.

²⁶Jestliže by pak ten, kterýž zabil člověka, vyšel z mezí města útočiště svého, do něhož utekl,

²⁶Toda če ubijalec kdaj prekorači mejo zavetnega mesta, kamor je bil zbežal,

²⁷A přítel zabitého našel by jej vně, an přešel meze města útočiště svého, a zabil by přítel zabitého vražedlníka toho, nebude vinen krví.

²⁷in krvni maščevalec ga zasači zunaj meje njegovega zavetišča in ga umori, ne bodi kriv krvi:

²⁸Nebo v městě útočiště svého bydliti má, dokudž by neumřel kněz nejvyšší. Když by pak umřel kněz nejvyšší, navrátí se vražedlník do země vládařství svého.

²⁸zakaj on bi bil moral ostati v zavetnem mestu svojem do smrti velikega duhovnika; ali po smrti velikega duhovnika se sme vrniti v pokrajino svojega posestva.

²⁹A bude vám toto za ustanovení soudné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.

²⁹In to vam bodi sodna postava za vse prihodnje vaše rodove po vseh vaših stanovališčih.

³⁰Kdož by koli měl na smrt vydati někoho, podlé vyznání svědků sáhne na vražedlníka; ale jeden svědek nebude moci svědčiti proti někomu na smrt.

³⁰Kdorkoli umori človeka, bodi umorjen po izpovedbi prič; samo ena priča naj ne govori zoper koga za smrt.

³¹Nevezmete pak výplaty za člověka vražedlníka, kterýž, jsa nešlechetný, jest smrti hoden, než smrtí ať umře.

³¹Nikar ne sprejmite odkupnine za življenje morilca, ki je kriv smrti; on mora umreti.

³²Aniž také vezmete výplaty od toho, kterýž utekl do města útočiště svého, aby se navrátil k bydlení do země své, prvé než by umřel kněz,

³²Tudi ne sprejmite odkupnine od njega, ki je zbežal v zavetno svoje mesto, da bi se smel vrniti in prebivati v deželi, preden umrje veliki duhovnik.

³³Abyste nepoškvrnili země, v níž jste. Nebo krev taková poškvrnila by země, aniž také země očištěna býti může od krve, kteráž jest vylita na ní, jediné krví toho, kterýž vylil ji.

³³Ne ognušajte dežele, v kateri ste, zakaj kri ognuša deželo, in za kri, ki se je v deželi prelila, ni mogoča poravnava, razen po krvi tistega, ki jo je prelil.Ne onečiščajte dežele svojega domovanja, sredi katere jaz prebivam; zakaj jaz, GOSPOD, prebivam sredi Izraelovih sinov.

³⁴Protož nepoškvrňujte země, v kteréž bydlíte, kdežto já přebývám; nebo já Hospodin přebývám u prostřed synů Izraelských.

³⁴Ne onečiščajte dežele svojega domovanja, sredi katere jaz prebivam; zakaj jaz, GOSPOD, prebivam sredi Izraelovih sinov.