1Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
1Sin moder posluša pouk očetov, a zasmehovalec ne posluša nobenega svarjenja.
2Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
2Od sadú ust svojih uživa človek dobro, duša nezvestnikov pa krivičnosti sad.
3Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
3Kdor straži usta svoja, obvaruje dušo svojo, kdor pa odpira ustne nepremišljeno, pride mu poguba.
4Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
4Želi, a ničesar ne doseže duša lenuhova, pridnih pa duša se bo redila.
5Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
5Pravičnik sovraži lažnivost, brezbožnik pa dela smrad in sramoto.
6Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
6Pravičnost straži nedolžnega na potu, krivica pa grešnika izpodnaša.
7Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
7Nekateri se kaže bogatega, pa vsega pogreša, nekateri se dela ubožnega, a ima obilo blaga.
8Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
8Odkupnina življenja je možu bogastvo njegovo, ali siromak ne čuje pretenja.
9Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
9Luč pravičnih daje vesele žarke, brezbožnih svetilnica pa ugasne.
10Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
10Prevzetnost napravlja samo prepire, pri njih pa, ki sprejemajo svet, je modrost.
11Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
11Blago, ki se je dobilo s sleparijo, se zmanjša, kdor pa s pošteno roko zbira, ga pomnoži.
12Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
12Predolgo upanje dela srce bolno, življenja drevo pa je želja, ki se izpolni.
13Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
13Kdor zaničuje besedo Božjo, sebi škoduje; kdor pa se boji zapovedi, njemu se poplača.
14Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
14Nauk modrega je vrelec življenja, da se ogne smrtnih zadrg.
15Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
15Razbornost pridobiva milost, pot nezvestnikov pa je hrapav.
16Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
16Razumni dela vse premišljeno, bedak pa razseva neumnost.
17Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
17Brezbožen glasnik zaide v nesrečo, a zvest poslanec je kakor zdravilo.
18Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
18Uboštvo in sramota bode njemu, ki se odteguje pouku, kdor pa se pokori svarjenju, pride v čast.
19Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
19Želja izpolnjena je sladka duši, bedakom pa je gnusno umikati se zlemu.
20Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
20Kdor hodi z modrimi, postane modrejši; kdor pa se druži z bedaki, se pohujša.
21Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
21Grešnike preganja nesreča, pravičnim pa Bog povrača dobro.
22Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
22Dobri zapušča dediščino sinov sinovom, grešnikovo premoženje pa je shranjeno za pravičnega.
23Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
23Mnogo kruha imajo ubogi, ki orjejo ledino, mnogi pa pride na nič, ker mu ni pravice.
24Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
24Komur je žal šibe, sovraži sina svojega, kdor ga pa ljubi, kaznuje ga zgodaj.Pravični jé do sitosti duše svoje, trebuh brezbožnih pa strada.
25Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
25Pravični jé do sitosti duše svoje, trebuh brezbožnih pa strada.