¹Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

¹Modra žena zida hišo svojo, neumna pa jo z rokami svojimi podira.

²Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

²Kdor hodi v poštenosti svoji, se boji GOSPODA, a kdor je trdovraten na potih svojih, ga zaničuje.

³V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

³V neumnega ustih je šiba za prevzetnost, modre pa ohranijo njih ustne.

⁴Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

⁴Kjer ni volov, so prazne jasli, obilost pridelkov pa je po volovi moči.

⁵Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

⁵Priča zvesta ne laže, kriva priča pa govori laži.

⁶Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

⁶Ko zasmehovalec išče modrosti, ni je, razumnemu pa je znanje lahko.

⁷Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

⁷Umakni se izpred oči bedaku, ker ne začuješ pri njem pametne besede.

⁸Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

⁸Modrost razumnega je paziti na svojo pot, bedakov neumnost pa je prevara.

⁹Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

⁹Neumni se smejejo krivdi, odkritosrčni pa so si dobrohotni.

¹⁰Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

¹⁰Srce pozna lastno bridkost svojo, in v veselje njegovo se ne mešaj drugi.

¹¹Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

¹¹Brezbožnih hiša se pokonča, šator poštenih pa bode cvel.

¹²Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

¹²Nekatera pot se zdi prava človeku, toda njen konec je pot v smrt.

¹³Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

¹³Tudi v smehu žaluje srce in konec veselja je žalost.

¹⁴Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

¹⁴Potov svojih se nasiti, čigar srce se odvrača od Boga, mož dobri pa tistega, kar je v njem.

¹⁵Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

¹⁵Abotni vsemu verjame, prebrisani pa pazi na stopinje svoje.

¹⁶Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

¹⁶Modri se boji in se ogiblje hudega, bedak pa se lahko raztogoti in je predrzen.

¹⁷Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

¹⁷Mož nagle jeze napravlja neumnost; in kdor dela spletke, njega sovražijo.

¹⁸Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

¹⁸Tepci podedujejo neumnost, razumni pa si pleto venec znanja.

¹⁹Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

¹⁹Hudobni se klanjajo pred dobrimi in brezbožni pri pravičnika vratih.

²⁰Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

²⁰Ubogega sovraži tudi bližnjik njegov, bogatina prijateljev pa je mnogo.

²¹Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

²¹Kdor zaničuje bližnjega svojega, greši, kdor pa milost deli ubogim, o blagor mu!

²²Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

²²Ali se ne motijo, kateri snujejo hudo? Milost pa in resnica pride njim, ki snujejo dobro.

²³Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

²³V vsakem trudu je dobiček, klepetanje pa donaša le uboštvo.

²⁴Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

²⁴Venec modrih je njih bogastvo; neumnost bedakov ostane neumnost.

²⁵Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

²⁵Priča resnična otimlje duše, kdor pa govori laž, jih le slepi.

²⁶V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

²⁶Kdor se boji GOSPODA, trdno upa v Njega; in On bode pribežališče otrokom njegovim.

²⁷Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

²⁷Strah GOSPODOV je vrelec življenja, da se ognemo smrtnih zadrg.

²⁸Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

²⁸V množici ljudstva je dika kraljeva; kjer se pa narod zmanjšuje, preti vladarju poguba.

²⁹Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

²⁹Počasni za jezo je poln razuma, nagli pa pospešuje neumnost.

³⁰Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

³⁰Srce mirno je življenje vsemu telesu, nevoščljivost pa je gniloba v kosteh.

³¹Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

³¹Kdor zatira siromaka, sramotí Stvarnika njegovega, njega pa časti, kdor se usmili potrebnega.

³²Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

³²V nesreči svoji vzame konec brezbožnik, a nado ima tudi v smrti pravičnik.

³³V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

³³V razumnega srcu tiho počiva modrost, ali kar je v bedakih, glasno se kaže.

³⁴Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

³⁴Pravičnost povišuje narod, greh pa je ljudstvu v nečast.Blagovoljnost kraljeva je gotova umnemu hlapcu, srd njegov pa zadene njega, ki ravna sramotno.

³⁵Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

³⁵Blagovoljnost kraljeva je gotova umnemu hlapcu, srd njegov pa zadene njega, ki ravna sramotno.