¹Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.

¹Rahel odgovor odvrača togoto, zbadljiva beseda pa zbuja jezo.

²Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.

²Modrih jezik oznanja dobro znanje, usta bedakov pa bruhajo neumnost.

³Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.

³Na vsakem kraju so oči GOSPODOVE, gledajoč dobre in hudobne.

⁴Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.

⁴Krotkost jezika je drevo življenja, prešernost njegova pa rani duha.

⁵Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.

⁵Neumnež zaničuje pouk očeta svojega, kdor pa pazi na svarjenje, zmodri jako.

⁶V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.

⁶Hiša pravičnega je velika zakladnica v pridelku brezbožnika pa tiči nesreča.

⁷Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.

⁷Ustne modrih trosijo znanje, srce bedakov pa nikakor ne.

⁸Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.

⁸Daritev brezbožnih je gnusoba GOSPODU, molitev poštenih pa mu je po volji.

⁹Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.

⁹Gnusoba je GOSPODU brezbožnikova pot, njega pa, ki hodi za pravičnostjo, ljubi.

¹⁰Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.

¹⁰Huda kazen zadene njega, ki zapušča pravi pot, in kdor sovraži svarjenje, umrje.

¹¹Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?

¹¹Pekel in poguba sta pred GOSPODOM, kolikanj bolj srca otrok človeških!

¹²Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.

¹²Zasmehovalec ne ljubi njega, ki ga svari, zato ne hodi k modrim.

¹³Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.

¹³Veselo srce razvedruje obličje, bolečina srca pa tare duha.

¹⁴Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.

¹⁴Srce razumnega išče znanje, usta bedakov pa se pasejo z neumnostjo.

¹⁵Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.

¹⁵Vsi dnevi trpina so slabi, a če je srce veselo, ima pojedino vedno.

¹⁶Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.

¹⁶Boljše je malo s strahom GOSPODOVIM nego obilen zaklad z nemirom.

¹⁷Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.

¹⁷Boljša skleda zelja, kjer je ljubezen, nego pitan vol, kjer je sovraštvo.

¹⁸Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

¹⁸Mož togoten dela zdražbo, potrpežljiv pa potolaži prepir.

¹⁹Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.

¹⁹Lenuha pot je kakor trnjev plot, poštenih steza pa je uglajena.

²⁰Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.

²⁰Moder sin razveseljuje očeta, človek bedak pa zaničuje mater svojo.

²¹Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.

²¹Neumnost je brezumnemu v veselje, mož razumni pa stopa naravnost naprej.

²²Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.

²²Skazé se načrti, kjer ni sveta, izvršé se pa, če je obilo svetovalcev.

²³Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!

²³Veselje napravi možu odgovor ust njegovih; kajti beseda o pravem času, o kako dobra!

²⁴Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.

²⁴Pot življenja gre umnemu navzgor, da se ogne pekla [Hebr. šeol.] navzdol.

²⁵Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.

²⁵Prevzetnih hišo podira GOSPOD, vdovi pa utrjuje meje.

²⁶Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.

²⁶Gnusoba so GOSPODU zlobni naklepi, a čistih besede so mile.

²⁷Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.

²⁷Nesrečno dela hišo svojo, kdor se žene za dobičkom, kdor pa sovraži darila, bo živel.

²⁸Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.

²⁸Pravičnega srce premišlja, kaj naj govori, brezbožnih usta pa kar bruhajo hudobno.

²⁹Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.

²⁹Daleč je GOSPOD od brezbožnih, pravičnih molitev pa sliši.

³⁰To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.

³⁰Svetlost oči razveseljuje srce in dobro poročilo krepča kosti.

³¹Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.

³¹Uho, ki posluša svarjenje življenja, bo bivalo med modrimi.

³²Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.

³²Kdor se odteza pouku, zaničuje dušo svojo, kdor pa posluša svarjenje, pridobiva srce modro.Strah GOSPODOV je šola modrosti, in pred častjo gre ponižnost.

³³Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

³³Strah GOSPODOV je šola modrosti, in pred častjo gre ponižnost.