¹Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

¹Boljši je grižljaj suhega kruha s pokojem nego hiša, polna zaklanih živali, s prepirom.

²Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.

²Umen hlapec bo gospodoval sinu, ki dela sramoto, in delil dediščino med brati.

³Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.

³Topilnica je za srebro in peč za zlato, srce pa izkuša GOSPOD.

⁴Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.

⁴Hudobnež pazi na hudobna usta in lažnik rad posluša poguben jezik.

⁵Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.

⁵Kdor zasmehuje ubožca, sramoti Stvarnika njegovega; kdor se veseli nesreče, ne ostane brez kazni.

⁶Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.

⁶Starčkom venec so otrok otroci in ponos sinom njih očetje.

⁷Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.

⁷Nespodobi se neumnežu govor izvrsten, še manj pa plemenitniku govor lažniv.

⁸Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.

⁸Darilo je kakor drag kamen v očeh njega, ki ga prejme: kamor koli se obrne, uspeva.

⁹Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.

⁹Kdor greh zakriva, išče ljubezni, kdor pa stvar ponavlja, loči dobre prijatelje.

¹⁰Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.

¹⁰Razumnega se prime eno posvarilo bolj, nego ko bi stokrat udaril bedaka.

¹¹Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.

¹¹Samo upora išče človek hudoben, zato bo poslan grozoviten poročnik zoper njega.

¹²Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.

¹²Medvedka, ki so ji mladiče vzeli, naj sreča moža, a ne bedak v neumnosti svoji!

¹³Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.

¹³Kdor vrača hudo za dobro, od njegove hiše se ne gane nesreča.

¹⁴Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.

¹⁴Začetek prepira je, kakor če kdo vodo pušča iz jeza, zato preden izbruhne, zapústi spor!

¹⁵Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

¹⁵Kdor opravičuje krivičnega in kdor obsoja pravičnega, gnusoba sta GOSPODU oba enako.

¹⁶K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?

¹⁶Čemu kupnina v roki bedaka? da si kupi modrost? Saj za to nima razuma!

¹⁷Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.

¹⁷Vsak čas ljubi, kdor je prijatelj, in brat se izkaže v stiski.

¹⁸Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

¹⁸Brezumen človek je, ki udari v roko in se stavi za poroka bližnjemu svojemu!

¹⁹Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.

¹⁹Greh ljubi, kdor ljubi prepir, in kdor visoko zida vrata svoja, si pripravlja podrtje.

²⁰Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.

²⁰Kdor je spačenega srca, ne doseže dobrega, in kdor je prekanjenega jezika, zaide v nesrečo.

²¹Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

²¹Kdor rodi bedaka, rodi sebi v žalost, in neumnega oče se ne bo veselil.

²²Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.

²²Srce veselo daje dobro zdravilo, duh potrt pa kosti suši.

²³Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.

²³Dar izza nedrij skrivaj prejme brezbožnik, da preobrne pota pravičnosti.

²⁴Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

²⁴Pred očmi razumnemu je modrost, bedakove oči pa tekajo do krajev zemlje.

²⁵K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

²⁵V žalost je očetu svojemu sin bedak in v bridkost porodnici svoji.

²⁶Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.

²⁶Pokoriti tudi pravičnega ni dobro ali tepsti plemenite zaradi poštenosti.

²⁷Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.

²⁷Govore svoje brzda, kdor je napredoval v spoznanju, in kdor je hladnega duha, je mož pameten.Tudi neumneža, ko molči, imajo za modrega, in kdor stiska ustne svoje, velja za razumnega.

²⁸Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.

²⁸Tudi neumneža, ko molči, imajo za modrega, in kdor stiska ustne svoje, velja za razumnega.