¹Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

¹Sin moj, ako sprejmeš besede moje in pri sebi shraniš zapovedi moje,

²Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

²tako da nagneš uho svoje k modrosti in srce obrneš k razumnosti;

³Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;

³če zakličeš previdnost in do umnosti zaženeš svoj glas,

⁴Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

⁴če je iščeš kakor srebra in jo zasleduješ kakor skrite zaklade:

⁵Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

⁵tedaj boš razumel strah GOSPODOV in dosežeš spoznanje Božje.

⁶Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

⁶Kajti GOSPOD daje modrost, iz njegovih ust prihaja spoznanje in razumnost.

⁷Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

⁷On je zavaroval uspeh poštenim, ščit je njim, ki žive brezmadežno,

⁸Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

⁸da bi vztrajali na potih pravice; on čuva hojo svetnikov svojih.

⁹Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,

⁹Tedaj boš razumel pravičnost in pravo sodbo in karkoli je pošteno, sleherno dobro stezo.

¹⁰Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

¹⁰Kajti modrost pride v srce tvoje in znanje bode prijetno duši tvoji,

¹¹Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

¹¹razsodnost bo pazila nate, umnost te bo stražila,

¹²Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

¹²da te otme slabega pota, mož, ki spačenosti govoré,

¹³Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

¹³ki zapuščajo pota poštenja, da bi hodili po stezah teme,

¹⁴Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

¹⁴ki jim je veselje delati zlo, radujejo se v spačenostih najhujših,

¹⁵Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

¹⁵katerih pota so kriva, trdovratni so na stezah svojih!

¹⁶Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

¹⁶da te otme žene tuje, tujke, ki se dobrika z besedami gladkimi,

¹⁷Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

¹⁷ki zapušča mladosti svoje vodnika in zabi Boga svojega zavezo.

¹⁸K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

¹⁸Kajti v smrt se nagiblje hiša njena in v smrtne sence njene steze:

¹⁹Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

¹⁹katerikoli zahajajo k njej, ne povrnejo se in ne dosežejo življenja potov.

²⁰Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

²⁰Zato hódi po potu dobrih in vztrajaj na stezah pravičnikov!

²¹Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

²¹Zakaj pošteni bodo prebivali v deželi in brezmadežni ostanejo v njej.Brezbožne pa bodo iztrebili iz dežele in nezveste izpulili iz nje.

²²Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.

²²Brezbožne pa bodo iztrebili iz dežele in nezveste izpulili iz nje.