¹Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

¹Vino je zasmehovalec, pijača opojna razgrajalec, in kdorkoli se opoteka po njej, si ne izbistri uma.

²Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

²Kakor rjovenje leva je strah kraljev; kdor ga zoper sebe razdraži, greši zoper življenje svoje.

³Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

³Na čast je možu odjenjati od prepira, kdorkoli pa je neumen, rad se vanj zaplete.

⁴Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

⁴Lenuh noče orati zaradi zime, zato bo beračil ob žetvi, a ničesar ne dobi.

⁵Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

⁵Voda globoka je naklep v srcu možá, toda mož razumen mu pride do dna.

⁶Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

⁶Največ ljudi hvali vsak svojo dobrotljivost, moža pa vseskozi resničnega kdo najde?

⁷Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

⁷Neprestano hodi v popolnosti svoji pravični, blagor otrokom njegovim za njim!

⁸Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

⁸Kralj, sedeč na sodnem stolu, razganja z očmi svojimi vse hudo.

⁹Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

⁹Kdo bi mogel reči: Očistil sem srce svoje, čist sem svojega greha?

¹⁰Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

¹⁰Dvojne uteži in dvojna mera, oboje je enaka gnusoba GOSPODU.

¹¹Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

¹¹Po dejanjih svojih se dá spoznati tudi deček, je li čisto in je li pošteno delo njegovo.

¹²Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

¹²Uho, ki sliši, in oko, ki vidi, GOSPOD je oboje enako naredil.

¹³Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

¹³Ne ljubi spanja, da ne obubožaš; odpri oči svoje, in nasitiš se kruha.

¹⁴Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

¹⁴„Slabo, slabo je!“ pravi, kdor kupuje kaj, ali ko je odšel, se hvali.

¹⁵Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

¹⁵Zlatá je in biserov obilo, ali najdražje orodje so ustne razumne.

¹⁶Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

¹⁶Vzemi obleko njemu, kdor je bil porok za tujca, in za neznane ljudi ga rubi.

¹⁷Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

¹⁷Sladek je možu prisleparjeni kruh, ali pozneje dobi polna usta peska.

¹⁸Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

¹⁸Sklepi se utrdé s posvetovanjem, in z razumnim vodstvom se le vojskuj!

¹⁹Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

¹⁹Kdor hodi okrog kot obrekovalec, razodeva skrivnost, zato se ne druži ž njim, ki široko odpira usta svoja!

²⁰Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

²⁰Njemu, ki preklinja očeta svojega ali mater svojo, ugasne svetilnica v črnih teminah.

²¹Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

²¹Posest, ki se naglo pridobi v začetku, ne bode blagoslovljena ob koncu svojem.

²²Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

²²Ne reci: Povrnil bom hudo! Čakaj GOSPODA, in rešil te bo!

²³Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

²³Gnusoba so GOSPODU dvojne uteži in prevarljiva tehtnica ni dobra.

²⁴Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

²⁴Od GOSPODA so stopinje moževe; človek pa kako naj umeje pot svojo?

²⁵Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

²⁵Zadrga je človeku nepremišljeno veleti: Sveti! in po obljubah šele preudarjati.

²⁶Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

²⁶Brezbožne razmetava kralj moder in pelje čeznje mlatilno kolo.

²⁷Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

²⁷Duh v človeku je GOSPODOVA svetilnica, ki preiskuje vso notranjost telesa.

²⁸Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

²⁸Dobrotljivost in zvestoba stražita kralja in z dobrotljivostjo vzdržuje prestol svoj.

²⁹Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

²⁹Dika mladeničem je njih moč in starčkom kras siva glava.Modrine od ran so zdravilo za hudo in udarci, ki gredo do živega.

³⁰Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

³⁰Modrine od ran so zdravilo za hudo in udarci, ki gredo do živega.