¹Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

¹Boljše je dobro ime od obilega bogastva, boljša od srebra in zlata priljubljenost.

²Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

²Bogati in ubogi se srečavajo; GOSPOD jih je ustvaril vse.

³Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

³Razumni vidi hudo ter se skrije, abotni pa gredo naprej in morajo trpeti.

⁴Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

⁴Plačilo krotkosti in strahu GOSPODOVEGA je bogastvo in čast in življenje.

⁵Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

⁵Trnje in zadrge so na potu spačenega; kdor hoče ohraniti dušo svojo, daleč bodi od njih!

⁶Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

⁶Vzgajaj dečka po lastnosti poti njegove; tudi ko se postara, ne krene od nje.

⁷Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

⁷Bogatin gospoduje ubogim, in kdor jemlje naposodo, je hlapec posojevalcu.

⁸Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

⁸Kdor seje krivico, žel bo nadlogo in šiba togote njegove mine.

⁹Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

⁹Kdor je blagega očesa, bo blagoslovljen, ker daje od kruha svojega siromaku.

¹⁰Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

¹⁰Spodi zasmehovalca, in odide prepir in pravdanja bode konec in sramote.

¹¹Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

¹¹Kdor ljubi srca čistost, v čigar ustnah biva miloba, njemu je kralj prijatelj.

¹²Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

¹²Oči GOSPODOVE stražijo znanje, izdajalčeve besede pa podira.

¹³Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

¹³Lenuh pravi: „Lev je zunaj, sredi trga bi me lahko umoril!“

¹⁴Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

¹⁴Jama globoka so usta ljubovnic; kogar mrzi GOSPOD, pade vanjo.

¹⁵Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

¹⁵Neumnost je pripeta k dečkovemu srcu, a šiba strahovanja jo odpravi daleč od njega.

¹⁶Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

¹⁶Kdor tlači siromaka, ga obogati; kdor daje bogatinu, daje le v potrato.

¹⁷Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

¹⁷Nagni uho svoje ter poslušaj modrih besede, in srce svoje obrni k mojemu znanju;

¹⁸Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

¹⁸kajti prijetno bode, če jih ohraniš v srcu svojem; o da bi vse skup se utrdile na ustnah tvojih!

¹⁹Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

¹⁹Da bode v GOSPODA upanje tvoje, te danes učim, prav tebe.

²⁰Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

²⁰Ali ti nisem pisal izvrstnih reči v svetih in naukih,

²¹Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

²¹da bi ti naznanil pravilo besed resničnih, da odgovarjaš z besedami resnice njim, ki te bodo pošiljali?

²²Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

²²Ne pleni siromaka zato, ker je siromak, in ne teptaj ubožca med vrati!

²³Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

²³Zakaj GOSPOD se potegne za njiju pravdo in opleni dušo njih, ki ju plenijo.

²⁴Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

²⁴Ne imej prijateljstva z naglojeznim in s togotnim se ne druži:

²⁵Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

²⁵da se ne učiš potov njegovih in pripraviš zanke samemu sebi.

²⁶Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

²⁶Ne bodi izmed njih, ki v roke segajo in jamčijo, izmed njih, ki so poroki za dolgove.

²⁷Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

²⁷Ko nimaš, s čimer bi plačal, zakaj naj bi upnik jemal ležišče tvoje izpod tebe?

²⁸Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

²⁸Ne premikaj starega mejnika, ki so ga postavili pradedje tvoji.Če vidiš moža, ki je spreten v delu svojem – pred kralji bo služeč stal, ne bo služil nizkim.

²⁹Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

²⁹Če vidiš moža, ki je spreten v delu svojem – pred kralji bo služeč stal, ne bo služil nizkim.