¹Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.

¹Kadar boš sedel, da ješ z vladarjem, pazi pridno na njega, ki je pred teboj;

²Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.

²drugače nastaviš nož na goltanec svoj, ako bi bil poželjivosti poln.

³Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.

³Ne požéli slaščic njegovih, ker je jed varljiva.

⁴Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.

⁴Ne trudi se, da bi obogatel: te razumnosti svoje se odvadi!

⁵K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.

⁵Ali naj bi oči vpiral v to, česar skoraj ne bode? Kajti bogastvo si res dela peruti, kakor orel zleti proti nebu.

⁶Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.

⁶Ne uživaj jedi njega, ki ima oko nevoščljivo, in ne poželi slaščic njegovih;

⁷Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.

⁷kajti odmerja ti vse v srcu svojem. „Jej in pij!“ ti veli, toda srce njegovo ni s teboj.

⁸Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.

⁸Grižljaj, ki si ga pojedel, boš izbljuval, in izgubil si sladke besede svoje.

⁹Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.

⁹Vpričo bedaka ne govóri, kajti zaničeval bo razumnost tvojih besed.

¹⁰Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.

¹⁰Ne premikaj starega mejnika in ne stopaj na njive sirot!

¹¹Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.

¹¹Močan je namreč njih odrešenik, on se potegne za njih pravdo zoper tebe.

¹²Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.

¹²Nagni k pouku srce svoje in ušesa svoja k besedam znanja.

¹³Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.

¹³Ne odtezaj dečku strahovanja, kajti če ga udariš s šibo, ne umrje.

¹⁴Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.

¹⁴Opletaj ga s šibo, in otmeš dušo njegovo iz pekla.

¹⁵Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;

¹⁵Sin moj, če je modro srce tvoje, veselilo se bo tudi moje srce,

¹⁶A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.

¹⁶in radovale se bodo ledice moje, ko bodo govorile ustne tvoje, kar je pošteno.

¹⁷Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.

¹⁷Srce tvoje naj ne zavida grešnikom, ampak góri za strah GOSPODOV ves dan.

¹⁸Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.

¹⁸Zares, še je zate bodočnost, in upanje tvoje se ne bo iztrebilo.

¹⁹Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.

¹⁹Poslušaj, sin moj, in bodi moder in po ravnem potu vodi srce svoje.

²⁰Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.

²⁰Ne bivaj med popivači vina, ne med požeruhi mesa:

²¹Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.

²¹zakaj požrešnik obuboža in pijanec, in s cunjami se bo oblačil zaspanec.

²²Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.

²²Poslušaj očeta svojega, ki te je rodil, in ne zaničuj matere svoje, ko se postara.

²³Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.

²³Resnico kupi in je ne prodaj, nabavi si modrosti, pouka in razumnosti.

²⁴Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.

²⁴Silno se raduje oče pravičnega, in kdor je rodil modrega, se ga veseli.

²⁵Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.

²⁵Veseli se naj oče tvoj in mati tvoja, in naj se raduje roditeljica tvoja!

²⁶Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.

²⁶Daj mi, sin moj, srce svoje, in oči naj se ti vesele na potih mojih.

²⁷Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.

²⁷Kajti jama globoka je nečistnica in tesen vodnjak tuja žena;

²⁸Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.

²⁸ker ona kakor razbojnik preži in nezvestnike množi med ljudmi.

²⁹Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?

²⁹Komu gorjé, komu joj? čigavi so prepiri, čigavo jadikovanje? čigave rane brez vzroka? čigava motnost oči?

³⁰Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.

³⁰Njih, ki pozno sedevajo pri vinu, ki hodijo okušat mešano pijačo.

³¹Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.

³¹Ne glej vina, ko se zlati, ko kaže v kozarcu barvo svojo! Gladko teče po grlu,

³²Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.

³²a naposled piči kakor kača in zbode kakor gad.

³³Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,

³³Oči tvoje bodo čudne videle stvari in srce tvoje bo govorilo napačnosti.

³⁴A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.

³⁴In bodeš, kakor kdor leži sredi morja in kakor kdor leži na vrhu jadrnika.Bíli so me, porečeš, a ni me bolelo, tepli so me, nisem čutil. Ko se zbudim, bom nadaljeval, zopet ga poiščem!

³⁵Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.

³⁵Bíli so me, porečeš, a ni me bolelo, tepli so me, nisem čutil. Ko se zbudim, bom nadaljeval, zopet ga poiščem!