¹Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

¹Tudi ti so pregovori Salomonovi, ki so jih zbrali možje Ezekija, kralja Judovega.

²Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.

²Bogu v čast je prikrivati reč, čast kraljev pa izsledovati reč.

³Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.

³Neba višina, zemlje globočina in srca kraljev so nedosežna.

⁴Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:

⁴Vzemi srebru žlindro, in prikaže se zlatarju posoda:

⁵Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

⁵vzemi brezbožnega kralju izpred oči, in utrdi se po pravičnosti prestol njegov.

⁶Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

⁶Ne prisvajaj si časti pred kraljem in ne stopaj na mesto velikašev;

⁷Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.

⁷kajti bolje je, da ti reko: Pomakni se sem gori! nego da te ponižajo pred knezom, ki so ga videle oči tvoje.

⁸Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.

⁸Ne spuščaj se naglo v prepir, da ob njega koncu ne prideš v zadrego, kaj naj storiš, ko te je osramotil bližnji tvoj.

⁹Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,

⁹Pravdo svojo pravdaj z bližnjim svojim sam, ali skrivnosti drugega ne odkrivaj;

¹⁰Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.

¹⁰da te ne ograja, kdor to sliši, in ostaneš na slabem glasu.

¹¹Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

¹¹Kakor zlata jabolka v srebrnih pletenicah je beseda ob pravem času.

¹²Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

¹²Kakor zlata naušnica in okras iz čistega zlata je svaritelj moder pri njem, ki posluša.

¹³Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

¹³Kakor snežno hladilo ob žetve času je zvest poslanec njemu, ki ga pošilja: kajti dušo gospodarja svojega oživlja.

¹⁴Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

¹⁴Oblaki in veter, pa nič dežja – je mož, ki se ponaša z darom lažnivim.

¹⁵Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

¹⁵S potrpežljivostjo se sodnik pridobi in jezik mehak kosti zdrobi.

¹⁶Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

¹⁶Ko najdeš medú, jej, kolikor ti je dosti, da se ga ne presitiš ter ga izbljuješ.

¹⁷Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

¹⁷Redkoma zahajaj v bližjega svojega hišo, da se te ne naveliča in te ne črti.

¹⁸Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

¹⁸Kladivo in meč in pšica ostra je mož, ki priča krivo zoper bližnjega svojega.

¹⁹Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

¹⁹Kakor zdrobljen zob in izvinjena noga je zaupanje v izdajalca v stiske dan.

²⁰Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

²⁰Kakor kdor sleče obleko o času mraza ali ocet lije na sodo, je, kdor pesmi poje žalostnemu v srcu.

²¹Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

²¹Če je sovražnik tvoj lačen, siti ga s kruhom, in če je žejen, napoji ga z vodo:

²²Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

²²kajti žerjavice mu nakopičiš na glavo, in GOSPOD ti bo povrnil.

²³Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

²³Severni veter rodi dež: tako obrekljiv jezik lice nejevoljno.

²⁴Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.

²⁴Bolje je prebivati v podstrešnem kotu nego z ženo prepirljivo v skupni hiši.

²⁵Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

²⁵Kakor mrzla voda duši onemogli, je dobra novica iz daljne dežele.

²⁶Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.

²⁶Kakor skaljen studenec in izprijen vrelec je pravičnik, ki umahne pred brezbožnikom.

²⁷Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.

²⁷Pojesti preveč medú ni dobro, ali preiskavati težavne stvari je čast.Mesto razrušeno brez zidú je mož, ki nima duha svojega v oblasti.

²⁸Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

²⁸Mesto razrušeno brez zidú je mož, ki nima duha svojega v oblasti.