¹Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.

¹Kakor ne sneg poletju in dež žetvi, tako ne pristoji neumnežu čast.

²Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.

²Kakor vrabec, ki semtertja leta, kakor lastovka, ki se izpreletava, tako je kletev nezaslužena: nikogar ne zadene.

³Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.

³Konju bič, oslu uzdo, bedaku pa šibo na hrbet!

⁴Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.

⁴Ne odgovarjaj bedaku po neumnosti njegovi, da mu ne bodeš tudi ti enak.

⁵Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.

⁵Odgovóri bedaku po neumnosti njegovi, da ne bode moder v svojih očeh.

⁶Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.

⁶Kdor pošilja po bedaku poročilo, odsekava si sam noge in pripravlja si škodo.

⁷Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.

⁷Ohlapno so zvezane noge hromčeve: istotako moder izrek v ustih bedakov.

⁸Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.

⁸Kakor kdor vrže mošnjo žlahtnih kamenov v grobljo, tako dela, kdor čast izkazuje bedaku.

⁹Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.

⁹Kakor trn, ki pride pijanemu v roko, tako je moder izrek v ustih bedakov.

¹⁰Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.

¹⁰Strelec, ki rani vse, in kdor najme bedaka in postopača, sta enaka.

¹¹Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.

¹¹Kakor se pes vrne k izbljuvku svojemu, tako bedak ponavlja neumnost svojo.

¹²Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.

¹²Vidiš li moža, ki šteje sam sebe za modrega – več je upanja za bedaka nego za njega.

¹³Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.

¹³Lenuh govori: Lev rjoveč je zunaj, lev hodi po ulicah!

¹⁴Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.

¹⁴Vrata se vrte na tečaju svojem: tako lenuh na postelji svoji.

¹⁵Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.

¹⁵Lenuh pač vtakne roko v skledo, a težko mu jo je pritegniti k ustom.

¹⁶Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.

¹⁶Modrejši je lenuh v svojih očeh nego sedmero njih, ki pametno odgovarjajo.

¹⁷Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.

¹⁷Za ušesa prime psa, kdor se nepoklican žene v tuj prepir.

¹⁸Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,

¹⁸Kakor brezumnik, ki meče ognjene in smrtne pšice:

¹⁹Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?

¹⁹tako je, kdor prekani bližnjega svojega in potem reče: Saj sem se le šalil!

²⁰Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.

²⁰Ko poidejo drva, ogenj ugasne, in ko ni podpihovalca, molči prepir.

²¹Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.

²¹Oglja je treba za žerjavico in drv za ogenj, moža prepirljivega pa, da vname prepir.

²²Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

²²Besede podpihovalčeve so kakor slaščice, vendar prodirajo v notranjščino telesa.

²³Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.

²³Kakor čepinja, prevlečena s srebrno peno, so goreče ustne in srce hudobno.

²⁴Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.

²⁴Z ustnami svojimi se hlini sovražilec, a v srcu svojem snuje zvijačo;

²⁵Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.

²⁵ko z blagomilim glasom govori, ne upaj mu, zakaj sedmero gnusob je v srcu njegovem.

²⁶Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.

²⁶Zakriva se sovraštvo s prevaro, a zloba njegova se razodene v zboru.

²⁷Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.

²⁷Kdor koplje jamo, vanjo pade, in kdor kamen vali, nanj se zvrne.Lažnivi jezik sovraži tistega, kogar je zbadal, in medena usta pripravljajo padec.

²⁸Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.

²⁸Lažnivi jezik sovraži tistega, kogar je zbadal, in medena usta pripravljajo padec.