¹Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.

¹Brezbožni bežé, ko jih nihče ne preganja, pravični pa so kakor mlad lev brez strahu.

²Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.

²Zaradi pregrehe dežele nastopa ji mnogo knezov, a človek razumen in izkušen podaljša pravno vlado.

³Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.

³Mož, ki je sam ubog in tare siromake, podoben je dežju, ki vse odplavi in kruha ne prinese.

⁴Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.

⁴Kateri zapuščajo postavo, hvalijo brezbožne, kateri pa se držé postave, jim nasprotujejo.

⁵Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.

⁵Zlobni ljudje ne razumejo, kar je pravo, kateri pa iščejo GOSPODA, umejo vse.

⁶Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.

⁶Boljši je ubogi, ki hodi v nedolžnosti svoji, nego spačeni, ki se zvija semtertja, če je še tako bogat.

⁷Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.

⁷Kdor hrani postavo, sin je razumen, kdor se pa druži s požrešniki, dela sramoto očetu svojemu.

⁸Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.

⁸Kdor blago svoje množi z oderuštvom in podraževanjem, nabira ga njemu, ki bo milostno delil siromakom.

⁹Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.

⁹Kdor odvrača uho svoje, da ne sliši postave, tudi molitev njegova je gnusoba.

¹⁰Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.

¹⁰Kdor zapeljuje poštene na slabo pot, pade sam v svojo jamo, nedolžni pa podedujejo dobro.

¹¹Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.

¹¹Za modrega se sam ima bogatin, ali siromak, ki je razumen, ga spozna.

¹²Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.

¹²Ko zmago slavé pravični, velika je sijajnost, ko se pa povzdigujejo brezbožni, se ljudje skrivajo.

¹³Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.

¹³Kdor prikriva pregrehe svoje, ne bo imel sreče, kdor pa se jih obtoži in jih zapusti, doseže usmiljenje.

¹⁴Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.

¹⁴Blagor človeku, ki je v strahu vedno, kdor pa zakrkne srce svoje, zvrne se v nesrečo.

¹⁵Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.

¹⁵Kakor rjoveč lev in gladen medved je brezbožen vladar siromaškemu ljudstvu.

¹⁶Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.

¹⁶Knez, ki je brez razuma, silno zatira, kdor pa sovraži kriv dobiček, si podaljša dni.

¹⁷Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.

¹⁷Človek, obremenjen s krvjo človeško, je na begu prav do groba; nihče ga ne zadržuj!

¹⁸Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.

¹⁸Kdor hodi nedolžno, se reši, kdor pa je spačen in hodi po dveh potih, pade hipoma.

¹⁹Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.

¹⁹Kdor obdeluje zemljo svojo, nasiti se kruha, kdor pa hodi za ničemurnimi, nasiti se uboštva.

²⁰Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.

²⁰Zvest mož je bogat v blagoslovih, kdor pa je nagel, da bi obogatel, ne bode brez kazni.

²¹Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.

²¹Ozirati se na zunanjost osebe ni dobro, ker za grižljaj kruha bi grešil mož.

²²Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.

²²Mož z nevoščljivim očesom hití, da obogati, in ne ve, da mu pride potreba.

²³Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.

²³Kdor svari človeka, dobi pozneje več naklonjenosti, nego kdor se dobrika z jezikom.

²⁴Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

²⁴Kdor krade očetu svojemu ali materi svoji ter pravi: To ni greh! tovariš je možu ubijalcu.

²⁵Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.

²⁵Prešernež vnema prepir, kdor pa ima nado v GOSPODA, obilo mu bode vsega.

²⁶Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.

²⁶Kdor se zanaša na srce svoje, je bedak, kdor pa hodi modro, bo rešen.

²⁷Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.

²⁷Kdor daje ubogemu, ne bode mu potrebe, kdor pa zagrinja oči svoje, ga obsipajo s kletvinami.Ko se povzdigujejo brezbožni, skrivajo se ljudje, ko pa pogibljejo, množijo se pravični.

²⁸Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

²⁸Ko se povzdigujejo brezbožni, skrivajo se ljudje, ko pa pogibljejo, množijo se pravični.