¹Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.

¹Mož, ki, večkrat posvarjen, postane trdovraten, se zdrobi nagloma, tako da mu ne bode zdravila.

²Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

²Ko se množe pravični, veseli se ljudstvo, ko pa gospoduje brezbožnik, ljudstvo vzdihuje.

³Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

³Kdor ljubi modrost, razveseljuje očeta svojega, kateri se pa druži z vlačugami, zapravlja blago.

⁴Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.

⁴Kralj s pravo sodbo utrjuje deželo, oni pa, ki zahteva dari, jo razdeva.

⁵Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

⁵Mož, ki se prilizuje prijatelju svojemu, razpenja mrežo nogam njegovim.

⁶Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

⁶V pregrehi hudobneža je zadrga, pravični pa prepeva in je vesel.

⁷Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

⁷Pravični spoznava pravdo siromakov, brezbožni se ne zmeni, da bi jo spoznal.

⁸Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

⁸Ljudje zasmehovalci zažigajo mesto, modri pa odvračajo jezo.

⁹Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

⁹Če se modri prepira z neumnim, naj se jezi, naj se smeje, vendar ni nobenega miru.

¹⁰Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

¹⁰Ljudje krvoželjni sovražijo brezmadežnega, pošteni pa skrbé za dušo njegovo.

¹¹Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

¹¹Ves svoj gnev izliva bedak, modri pa ga zadržuje in miri.

¹²Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

¹²Ako vladar rad posluša lažnivosti besede, bodo vsi služabniki njegovi brezbožni.

¹³Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

¹³Ubožec in oderuh se srečujeta; obeh oči razsvetljuje GOSPOD.

¹⁴Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

¹⁴Kralju, ki zvesto sodi siromake, bo prestol utrjen na veke.

¹⁵Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

¹⁵Šiba in strah dajeta modrost, deček pa, sam sebi prepuščen, dela sramoto materi svoji.

¹⁶Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

¹⁶Ko se množe brezbožni, množi se greh, pravični pa bodo videli njih padec.

¹⁷Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

¹⁷Strahúj sina svojega, in pripravi ti pokoj in veselje duši tvoji.

¹⁸Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.

¹⁸Ko ni razodetja, se ljudstvo razuzda; kdor pa se drži postave, o blagor mu!

¹⁹Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.

¹⁹Z golimi besedami se ne poboljša hlapec: umeje jih pač, a ne ravna se po njih.

²⁰Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

²⁰Ali si videl moža, naglega v besedah svojih? Več je upanja za bedaka nego za njega.

²¹Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.

²¹Kdor mehkužno od mladega vzreja svojega hlapca, dočaka, da se bo naposled vedel kot sin.

²²Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

²²Naglojezni napravlja prepire in togotni je greha poln.

²³Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

²³Napuh človeka poniža, kdor pa je ponižnega duha, doseže slavo.

²⁴Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

²⁴Kdor deli s tatom, sovraži dušo svojo; preklinjanje sliši, pa greha ne naznani.

²⁵Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

²⁵Kdor se človeka boji, si stavi zanko; kdor pa upa v GOSPODA, bode obvarovan.

²⁶Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

²⁶Mnogo jih išče obličje vladarjevo, ali od GOSPODA je vsakega pravica.Krivičnik je gnusoba pravičnim, in brezbožnemu je gnusoba, kdor pošteno hodi.

²⁷Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.

²⁷Krivičnik je gnusoba pravičnim, in brezbožnemu je gnusoba, kdor pošteno hodi.