¹Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

¹Besede Agurja, Jakejevega sina; proroški govor. Govoril je mož Itielu, Itielu in Ukalu:

²Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

²Res, nespameten sem, bolj nego drugi, in umnosti človeške nimam,

³Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

³in nisem se učil modrosti in spoznanja Najsvetejšega nimam.

⁴Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

⁴Kdo je šel gori v nebesa in zopet stopil doli? kdo je zbral veter v pesteh svojih? kdo je zvezal vode v oblačilo? kdo je določil vse meje zemlje? katero je ime njegovo in katero sina njegovega ime? Povej, če veš?

⁵Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

⁵Vsak govor Božji je prečiščen: on je ščit njim, ki pribegajo k njemu.

⁶Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

⁶Ne pridevaj besedam njegovim, da te ne ustrahuje in te ne zasači v laži.

⁷Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

⁷Dvojega te prosim, ne odrekaj mi tega, dokler živim:

⁸Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

⁸Ničemurnost in besedo lažnivo odpravi daleč od mene; ne uboštva, ne bogastva mi ne dajaj, hrani me s kruhom, kolikor mi je potreba,

⁹Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

⁹da se ne presitim in, zatajivši Te, ne rečem: Kdo je GOSPOD? ali da ne obubožam in ne kradem in zlo ne rabim imena Boga svojega.

¹⁰Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

¹⁰Ne črni hlapca pred gospodom njegovim, da te ne bo klel in ne boš trpel za krivdo svojo.

¹¹Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

¹¹Je rod, ki kolne očeta svojega in matere svoje ne blagoslavlja.

¹²Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

¹²Je rod, ki je čist v svojih očeh, dasi ni opran nesnage svoje.

¹³Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

¹³Je rod – o kako visoko gledajo njegove oči in trepalnice njegove se povzdigujejo!

¹⁴Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

¹⁴Je rod, čigar zobje so meči in kočniki njegovi noži, da požre uboge z zemlje in potrebne izmed ljudi.

¹⁵Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

¹⁵Pijavka ima dve hčeri: Daj, daj! Troje je nenasitno, in četvero, ki nikdar ne reče: Dovolj!

¹⁶Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

¹⁶Grob in maternica neplodna, zemlja, ki se ne napoji vode, in ogenj, ki ne pravi: Dovolj.

¹⁷Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

¹⁷Oko, ki zasmehuje očeta in zameta pokorščino materi – izkljujejo krokarji potočni in požro mladi orli.

¹⁸Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

¹⁸Troje mi je prečudno, in četvero, česar ne umejem:

¹⁹Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

¹⁹pot orla pod nebom, pot kače na skali, pot ladje na morju globokem in moža pot k dekletu.

²⁰Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

²⁰Enako je pot ženske, ki prešeštvuje! Ona jé, potem si obriše usta in pravi: Nisem storila krivice.

²¹Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

²¹Pod trojim se giblje zemlja in pod četverim, česar ne more prenašati:

²²Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

²²pod hlapcem, ko postane kralj, in pod malopridnežem, ko ima zadosti kruha,

²³Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

²³pod zoprno žensko, ko se omoži, in pod deklo, ko se za dedinjo naredi gospodinji svoji.

²⁴Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

²⁴To četvero je majhno na zemlji, ali modrejše od modrijanov:

²⁵Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

²⁵mravlje, ljudstvo slabotno, vendar znašajo po leti hrano svojo:

²⁶Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

²⁶skalni jazbeci, ljudstvo nejako, vendar si delajo v skalovju hiše svoje;

²⁷Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

²⁷kobilice nimajo kralja, vendar gredó redoma skupaj;

²⁸Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

²⁸kuščarica, ki jo lahko primeš z rokami, a biva v palačah kraljevih.

²⁹Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

²⁹To troje ima lepo hojo, in četvero lepo stopa:

³⁰Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

³⁰lev, junak med živalmi, ki se nikomur ne umakne;

³¹Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

³¹z opasanim ledjem konj, tudi kozel, in kralj, pri katerem je sklicana vojska.

³²Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

³²Če si bil neumen, povzdigujoč sebe, ali si kaj slabega mislil, položi roko na usta!Kajti stiskanje mleka da maslo in nos stiskan izpusti kri: draženje pa rodi prepir.

³³Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

³³Kajti stiskanje mleka da maslo in nos stiskan izpusti kri: draženje pa rodi prepir.