¹Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

¹Ali ne kliče modrost in razumnost ne zaganja svojega glasu?

²Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

²Na vrhu višav pri cesti, na razpotjih stoji,

³U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

³na strani vrat, ob izhodu mesta, pri vhodu v duri vpije, govoreč:

⁴Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

⁴Vas, možje, kličem in glas moj je do sinov človeških.

⁵Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

⁵Umejte, o preprosti, previdnost, in neumni, srce vam bodi razumno!

⁶Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

⁶Čujte, ker vzvišene reči bom govorila, usta svoja odprem, da oznanim, kar je prav.

⁷Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

⁷Kajti resnico govoré usta moja in gnusoba je ustnam mojim krivica.

⁸Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

⁸Pravične so vse besede mojih ust, nič ni skrivljenega ali spačenega v njih.

⁹Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

⁹Jasne so vse razumnemu in ravne njim, ki pridobivajo umnost.

¹⁰Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

¹⁰Sprejmite nauk moj in ne srebra in znanje rajši nego izbrano zlato.

¹¹Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

¹¹Zakaj boljša je modrost od biserov, in vse, kar si more kdo želeti, se ne more enačiti ž njo.

¹²Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

¹²Jaz, modrost, prebivam s previdnostjo in imam pri sebi spoznanje dobrih sklepov.

¹³Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

¹³Strah GOSPODOV je sovražiti hudo; napuh in prevzetnost in hudobno pot in usta, spačenostim vdana, jaz sovražim.

¹⁴Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

¹⁴Moj je svét in zdrava pamet, jaz sem razumnost, moja je moč.

¹⁵Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

¹⁵Po meni kraljujejo kralji in vladarji določajo pravo.

¹⁶Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

¹⁶Po meni vladajo knezi in plemenitniki in vsi sodniki zemlje.

¹⁷Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

¹⁷Ljubim tiste, ki mene ljubijo, in kateri me zgodaj iščejo, me najdejo.

¹⁸Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

¹⁸Bogastvo in čast sta pri meni, blago stanovitno in pravičnost.

¹⁹Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

¹⁹Boljši je sad moj nego zlato, prečisto zlato, in kar donašam, je boljše nego izbrano srebro.

²⁰Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

²⁰Po poti pravičnosti hodim, posredi stezá postavnosti,

²¹Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

²¹da dam onim, ki me ljubijo, stalno blago v dediščino in napolnim njih zakladnice.

²²Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

²²GOSPOD me je imel v začetku poti svoje, pred vsemi deli svojimi, od nekdaj.

²³Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

²³Od vekomaj sem postavljena, od začetka, pred početkom zemlje.

²⁴Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

²⁴Ko še ni bilo brezen nobenih, sem bila rojena, ko še ni bilo nobenih studencev, polnih vodá;

²⁵Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

²⁵ko se niso še bile pogreznile gore na zemljo, preden so bili griči, sem bila rojena;

²⁶Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

²⁶še ni bil ustvaril zemlje ali polja, ne začetka prahu vesoljne zemlje.

²⁷Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

²⁷Ko je pripravljal nebesa, bila sem tam, ko je odmerjal krog na brezna površju,

²⁸Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

²⁸ko je zgoraj utrjal nebesni oblok, ko so izbruhnili brezna studenci,

²⁹Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

²⁹ko je morju postavljal meje, da vode ne prestopijo njegovega ukaza, ko je stavil zemlji podlago:

³⁰Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

³⁰tedaj sem bila pri njem kot delovodja in veselje njegovo vsak dan, igrala sem pred njim vsak čas,

³¹Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

³¹igrala sem si na naseljeni zemlji njegovi, in veselje mi je bilo bivati pri otrocih človeških.

³²A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

³²Zdaj torej, sinovi, poslušajte me; ker blagor njim, ki se držé potov mojih!

³³Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

³³Čujte pouk in bodite modri, in ne odklanjajte ga.

³⁴Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

³⁴Blagor človeku, ki me posluša, ki čuje pri vratih mojih vsak dan, ki pazi na podboje duri mojih!

³⁵Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

³⁵Kajti kdor zadobi mene, zadobi življenje in prejme milost od GOSPODA.Kdor pa greši zoper mene, dela silo duši svoji; vsi, ki me sovražijo, ljubijo smrt.

³⁶Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

³⁶Kdor pa greši zoper mene, dela silo duši svoji; vsi, ki me sovražijo, ljubijo smrt.