1Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
1Hvalite GOSPODA, razglašujte ime njegovo, med ljudstvi oznanjujte dejanja njegova!
2Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
2Pojte mu, psalme mu prepevajte, razgovarjajte se o vseh čudovitih delih njegovih!
3Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
3Hvalite se v svetem imenu njegovem; veseli se naj srce njih, ki iščejo GOSPODA.
4Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
4Iščite GOSPODA in moči njegove, iščite vedno njegovega obličja.
5Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
5Spominjajte se čudes njegovih, ki jih je storil, čudovitih del njegovih in razsodkov ust njegovih.
6Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
6O seme Abrahama, njegovega hlapca, sinovi Jakobovi, izvoljenci njegovi!
7Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
7On, GOSPOD, je Bog naš, po vsej zemlji se vršé sodbe njegove.
8Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
8Spominja se vekomaj zaveze svoje, besede, ki jo je zapovedal do tisoč rodov,
9Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
9zaveze, ki jo je sklenil z Abrahamom, in prisege svoje Izaku.
10Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
10In jo je dal Jakobu v postavo, Izraelu v večno zavezo,
11Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
11govoreč: Tebi hočem dati deželo Kanaansko kot vam odmerjeno dedno posest.
12Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
12Ko jih je bilo po številu malo, prav malo, pa so še kot tujci bivali v njej,
13Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
13in so hodili od naroda do naroda, iz enega kraljestva k drugemu ljudstvu,
14Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
14ni dovolil zatirati jih nikomur in kralje je strahoval zavoljo njih:
15Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
15Ne doteknite se maziljencev mojih in ne storite žalega prorokom mojim!
16Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
16Tu je poklical lakoto nad deželo in strl ljudem vso podporo kruha.
17Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
17Poslal je pred njimi moža, ki je bil v sužnost prodan, Jožefa.
18Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
18Noge njegove so vklenili v spone, železo ga je stiskalo do duše,
19Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
19do časa, ko se je uresničila beseda njegova: govor GOSPODOV ga je bil prečistil.
20Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
20Poslal je kralj in velel ga razvezati, poglavar ljudstev, in ga je oprostil.
21Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
21Postavil ga je za gospoda družini svoji in za poglavarja vsej svoji posesti,
22Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
22da bi zvezaval kneze njegove po volji svoji in učil modrosti njegove starejšine.
23Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
23Nato je prišel Izrael v Egipt in Jakob je tujčeval v deželi Hamovi.
24Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
24Tam je storil Bog ljudstvo svoje silno rodovitno in ga je naredil močnejše od tlačiteljev njegovih.
25Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
25Izpremenil je njih srce, da so sovražili ljudstvo njegovo, da so zvijačne naklepe snovali zoper hlapce njegove.
26I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
26Poslal je Mojzesa, hlapca svojega, Arona, ki ga je bil izvolil.
27Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
27Delala sta pred njimi besede znamenj njegovih in čudeže v deželi Hamovi.
28Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
28Poslal je temé in omračil je deželo, in nista se upirala besedi njegovi.
29Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
29Izpremenil je v kri njih vode in pokončal je njih ribe.
30Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
30Obilo je rodila njih dežela žab, mrgolelo jih je po kraljevih sobanah.
31Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
31Rekel je, in prišle so pasje muhe, komarji na vso njih pokrajino.
32Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
32Dal jim je za dež točo, ogenj plamteč spustil na njih kraj,
33Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
33in pobil je njih trte in smokve in polomil drevje njih pokrajine.
34Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
34Rekel je, in prišle so kobilice in hrošči, in to brez števila,
35I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
35in so požrli vso travo v njih deželi in požrli njih poljski sad.
36Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
36Slednjič je udaril vse prvorojeno v njih deželi, prvino vse njih moči.
37Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
37Tedaj jih je izpeljal s srebrom in zlatom, in ni ga bilo, ki bi bil pešal med njih rodovi.
38Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
38Veselili so se Egipčani, ko so šli ti, ker strah pred njimi jih je bil obšel.
39Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
39Razgrnil je oblak, da jih zaslanja, in ogenj, da razsvetljuje noč.
40K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
40Prosili so, in poslal jim je prepelic in s kruhom nebeškim jih je sitil.
41Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
41Odprl je skalo, in pritekle so vode, tekle so po pušči kakor reka.
42Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
42Ker se je spominjal besede svetosti svoje in Abrahama, hlapca svojega.
43Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
43Zato je izpeljal ljustvo svoje z veseljem, s petjem izvoljence svoje,
44A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
44in dal jim je dežele poganov in pridelke ljudstev v last,da se naj držé postav njegovih in hranijo zakone njegove. Aleluja!
45Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
45da se naj držé postav njegovih in hranijo zakone njegove. Aleluja!