¹Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.

¹{Pesem stopinj.} K tebi dvigam oči svoje, o ti, ki stoluješ v nebesih!

²Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.

²Glej, kakor hlapcev oči gledajo na roko gospodarja svojega, kakor dekle oči na roko gospodinje svoje: tako gledajo oči naše v GOSPODA, Boga našega, dokler se nas ne usmili.

³Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.

³Usmili se nas, GOSPOD, usmili se nas, ker dovolj je, siti smo zaničevanja.Dosti je nasičena duša naša sramočenja lahkoživcev in zaničevanja prevzetnežev.

⁴Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.

⁴Dosti je nasičena duša naša sramočenja lahkoživcev in zaničevanja prevzetnežev.