¹Přednímu z kantorů, žalm Davidův,

¹1 {Načelniku godbe. Psalm Davidov, ko je prišel k njemu Natan prorok, potem ko se je bil sešel z Batsebo.} Milosten mi bodi, o Bog, po dobroti svoji, po obilosti svojega usmiljenja izbriši pregrehe moje.

²Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé.

²Čisto me operi krivice moje in greha mojega me očisti.

³Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.

³Kajti pregrehe svoje spoznavam in greh moj mi je vedno pred očmi.

⁴Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.

⁴Tebi, tebi samemu sem grešil in storil, kar je zlo tvojim očem, da se ti izkažeš pravičnega, kadar govoriš, in čistega, kadar sodiš.

⁵Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.

⁵Glej, v krivici sem se rodil in v grehu me je spočela mati moja.

⁶Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.

⁶Glej, ti želiš resničnost v notranjščini, zato mi v skritosti srca razodevaj modrost svojo.

⁷Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.

⁷Očisti me z izopom, da bodem čist, operi me, da bodem bel bolj nego sneg.

⁸Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.

⁸Daj mi slišati veselje in radost, da veselja poskakujejo kosti, ki si jih potrl.

⁹Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.

⁹Skrij srdito obličje svoje grehom mojim in vse krivice moje izbriši.

¹⁰Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.

¹⁰Srce čisto mi ustvari, o Bog, in trdnega duha ponovi v meni.

¹¹Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.

¹¹Ne zavrzi me izpred svojega obličja in svetega Duha svojega ne jemlji od mene.

¹²Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.

¹²Povrni mi zopet veselje zveličanja svojega in z duhom radovoljnosti me podpiraj.

¹³Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.

¹³Učil bom prestopnike pota tvoja, in grešniki se povrnejo k tebi.

¹⁴Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.

¹⁴Reši me krivde prelite krvi, o Bog, Bog zveličanja mojega, in radostno bo hvalil jezik moj pravičnost tvojo.

¹⁵I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.

¹⁵Gospod, odpri moje ustne, in usta moja bodo oznanjala hvalo tvojo.

¹⁶Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.

¹⁶Ker ti se ne veseliš daritev, pač bi jih dal rad, tudi žgalnih daritev ne maraš.

¹⁷Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.

¹⁷Daritve Božje so duh potrt, srca potrtega in pobitega, o Bog, ne zametaš.

¹⁸Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

¹⁸Z dobrotami obsiplji Sion po blagovoljnosti svoji, sezidaj zidovje jeruzalemsko.Tedaj se boš veselil daritev pravičnosti, žgalnih in celih daritev, tedaj bodo pobožni pokladali junce tebi na oltar.

¹⁹Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš. [ (Psalms 51:20) Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské. ] [ (Psalms 51:21) A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou. ]

¹⁹Tedaj se boš veselil daritev pravičnosti, žgalnih in celih daritev, tedaj bodo pobožni pokladali junce tebi na oltar.