¹Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.

¹{Psalm Asafov.} O Bog, pridrli so pogani v dediščino tvojo, oskrunili so hram svetosti tvoje, v groblje so izpremenili Jeruzalem.

²Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.

²Dali so hlapcev tvojih trupla ptičem nebeškim, meso svetnikov tvojih zverinam zemlje.

³Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.

³Prelivali so njih kri kakor vodo okrog Jeruzalema, in ni ga bilo, ki bi jih pokopaval.

⁴Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.

⁴V zasramovanje smo sosedom svojim, v zasmehovanje in norčevanje njim, ki so okoli nas.

⁵Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?

⁵Doklej, GOSPOD, boš li se jezil večno? Bo li gorela kakor ogenj gorečnost tvoja?

⁶Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.

⁶Izlij srd svoj na pogane, ki te ne spoznavajo, in na kraljestva, ki ne kličejo tvojega imena!

⁷Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.

⁷Kajti pojedli so Jakoba in razdejali so prebivališče njegovo.

⁸Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.

⁸Ne spominjaj se krivic prednikov naših zoper nas, brzo naj nam pride naproti usmiljenje tvoje, ker obubožali smo silno.

⁹Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.

⁹Pomagaj nam, Bog zveličanja našega, zavoljo časti svojega imena, in reši nas ter prikrij grehe naše zaradi svojega imena.

¹⁰Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.

¹⁰Zakaj naj bi govorili pogani: Kje je njih Bog? Znano bodi med pogani pred našimi očmi maščevanje prelite krvi hlapcev tvojih.

¹¹Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.

¹¹Pred obličje tvoje naj pride zdihovanje jetnikov, po velikosti moči svoje ohrani v življenju, katere že izročajo smrti.

¹²A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.

¹²In povrni sosedom našim sedemkrat v njih naročje sramoto, s katero so te zasramovali, o Gospod.Mi pa, ljudstvo tvoje in čreda paše tvoje, te bomo slavili večno; od roda do roda bomo oznanjali hvalo tvojo.

¹³My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.

¹³Mi pa, ljudstvo tvoje in čreda paše tvoje, te bomo slavili večno; od roda do roda bomo oznanjali hvalo tvojo.