¹Na ložci svém v noci hledala jsem toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.

¹Na ležišču svojem po noči sem iskala njega, ki ga ljubi duša moja; iskala sem ga, a nisem ga našla.

²Již tedy vstanu, a zchodím město; po ryncích i po ulicech hledati budu toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.

²Rečem: Naj vstanem in prehodim mesto, po ulicah in po trgih hočem iskati njega, ki ga ljubi duša moja. Iskala sem ga, a nisem ga našla.

³Našli mne ponocní, kteříž chodí po městě. Viděli-liž jste toho, kteréhož miluje duše má?

³Zalotili so me stražarji, ki hodijo po mestu; vprašam jih: Ste ga li videli, ki ga ljubi duša moja?

⁴A jakž jsem jich jen pominula, takž jsem našla toho, kteréhož miluje duše má. Chopila jsem ho, aniž ho pustím, až ho uvedu do domu matky své, a do pokojíka rodičky své.

⁴Le malo sem prešla mimo njih, ko sem ga našla, ki ga ljubi duša moja. Prijela sem ga in ga nisem pustila, dokler ga nisem vpeljala v matere svoje hišo in v hram porodnice svoje.

⁵Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.

⁵Rotim vas, hčere jeruzalemske, pri gazelah in pri košutah poljskih, da ne prebudite in ne predramite ljubezni, dokler ji je drago!

⁶Která jest to, jenž vstupuje z pouště jako sloupové dymu, okouřena jsuc mirrou a kadidlem, dražším nad všelijaký prach apatekářský?

⁶Kdo je ona, ki prihaja gori iz puščave, podobna stebru dima, polna vonja mire in kadila, vsakršnega dišečega prahu trgovčevega?

⁷Aj, lože Šalomounovo, okolo něhož šedesáte udatných z nejsilnějších Izraelských,

⁷Glejte tu, prenosna postelja Salomonova: šestdeset junakov okoli nje, izmed Izraelovih junakov!

⁸Vše vládnoucích mečem, vycvičených v boji, z nichž jeden každý má svůj meč při boku svém z příčiny strachu nočního.

⁸Vsi znajo sukati meč, so vešči vojni; slednji ima meč ob bedru svojem zaradi strahu po noči.

⁹Schranu vystavěl sobě král Šalomoun z dříví Libánského,

⁹Nosilnico krasno si je napravil kralj Salomon iz lesa libanonskega.

¹⁰Při níž udělal sloupy stříbrné, dno zlaté a ponebí šarlatové, vnitřek pak jeho postlaný milostí dcer Jeruzalémských.

¹⁰Stebre njene je naredil iz srebra, slonilo iz zlata, sedalo iz škrlata, znotraj pa je umetno vezena z ljubeznijo od hčera jeruzalemskih.Pojdite ven, o hčere sionske, in glejte kralja Salomona v vencu, s katerim ga je ovenčala mati njegova v dan poroke njegove in v dan veselja njegovega srca.

¹¹Vyjděte a pohleďte, dcery Sionské, na krále Šalomouna v koruně, kterouž ho korunovala matka jeho v den oddávání jeho a v den veselí srdce jeho.

¹¹Pojdite ven, o hčere sionske, in glejte kralja Salomona v vencu, s katerim ga je ovenčala mati njegova v dan poroke njegove in v dan veselja njegovega srca.