¹Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

¹Temanlı Elifaz şöyle yanıtladı:

²Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,

²‹‹Bilge kişi boş sözlerle yanıtlar mı,Karnını doğu rüzgarıyla doldurur mu?

³Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?

³Boş sözlerle tartışır,Yararsız söylevler verir mi?

⁴Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.

⁴Tanrı korkusunu bile ortadan kaldırıyor,Tanrının huzurunda düşünmeyi engelliyorsun.

⁵Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.

⁵Çünkü suçun ağzını kışkırtıyor,Hilekârların diliyle konuşuyorsun.

⁶Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.

⁶Kendi ağzın seni suçluyor, ben değil,Dudakların sana karşı tanıklık ediyor.

⁷Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?

⁷‹‹İlk doğan insan sen misin?Yoksa dağlardan önce mi var oldun?

⁸Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?

⁸Tanrının sırrını mı dinledin de,Yalnız kendini bilge görüyorsun?

⁹Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?

⁹Senin bildiğin ne ki, biz bilmeyelim?Senin anladığın ne ki, bizde olmasın?

¹⁰I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.

¹⁰Bizde ak saçlı da yaşlı da var,Babandan bile yaşlı.

¹¹Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?

¹¹Az mı geliyor Tanrının avutması sana,Söylediği yumuşak sözler?

¹²Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,

¹²Niçin yüreğin seni sürüklüyor,Gözlerin parıldıyor,

¹³Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?

¹³Tanrıya öfkeni gösteriyorsun,Ağzından böyle sözler dökülüyor?

¹⁴Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?

¹⁴‹‹İnsan gerçekten temiz olabilir mi?Kadından doğan biri doğru olabilir mi?

¹⁵An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,

¹⁵Tanrı meleklerine güvenmiyorsa,Gökler bile Onun gözünde temiz değilse,

¹⁶Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.

¹⁶Haksızlığı su gibi içenİğrenç, bozuk insana mı güvenecek?

¹⁷Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,

¹⁷‹‹Dinle beni, sana açıklayayım,Gördüğümü anlatayım,

¹⁸Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.

¹⁸Bilgelerin atalarından öğrenip bildirdiği,Gizlemediği gerçekleri;

¹⁹Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.

¹⁹O atalar ki, ülke yalnız onlara verilmişti,Aralarına henüz yabancı girmemişti.

²⁰Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.

²⁰Kötü insan yaşamı boyunca kıvranır,Zorbaya ayrılan yıllar sayılıdır.

²¹Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.

²¹Dehşet sesleri kulağından eksilmez,Esenlik içindeyken soyguncunun saldırısına uğrar.

²²Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.

²²Karanlıktan kurtulabileceğine inanmaz,Kılıç onu gözler.

²³Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.

²³‹Nerede?› diyerek ekmek ardınca dolaşır,Karanlık günün yanıbaşında olduğunu bilir.

²⁴Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.

²⁴Acı ve sıkıntı onu yıldırır,Savaşa hazır bir kral gibi onu yener.

²⁵Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.

²⁵Çünkü Tanrıya el kaldırmış,Her Şeye Gücü Yetene meydan okumuş,

²⁶Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.

²⁶Kalın, yumrulu kalkanıylaOna inatla saldırmıştı.

²⁷Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.

²⁷‹‹Yüzü semirdiği,Göbeği yağ bağladığı halde,

²⁸A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.

²⁸Yıkılmış kentlerde,Taş yığınına dönmüş oturulmaz evlerde oturacak,

²⁹Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.

²⁹Zengin olmayacak, serveti tükenecek,Malları ülkeye yayılmayacaktır.

³⁰Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.

³⁰Karanlıktan kaçamayacak,Filizlerini alev kurutacak,Tanrının ağzından çıkan solukla yok olacaktır.

³¹Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.

³¹Boş şeye güvenerek kendini aldatmasın,Çünkü ödülü boşluk olacaktır.

³²Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.

³²Gününden önce işi tamamlanacak,Dalı yeşermeyecektir.

³³Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.

³³Asma gibi koruğunu dökecek,Zeytin ağacı gibi çiçeğini dağıtacaktır.

³⁴Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.

³⁴Çünkü tanrısızlar sürüsü kısır olur,Rüşvetçilerin çadırlarını ateş yakıp yok eder.

³⁵Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.

³⁵Fesada gebe kalıp kötülük doğururlar,İçleri yalan doludur.››