¹Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.

¹Gümüş maden ocağından elde edilir,Altını arıtmak için de bir yer vardır.

²Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.

²Demir topraktan çıkarılır,Bakırsa taştan.

³Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

³İnsan karanlığa son verir,Koyu karanlığın, ölüm gölgesinin taşlarınıSon sınırına kadar araştırır.

⁴Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.

⁴Maden kuyusunu insanların oturduğu yerden uzakta açar,İnsan ayağının unuttuğu yerlerde,Herkesten uzak iplere sarılıp sallanır.

⁵Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.

⁵Ekmek topraktan çıkar,Toprağın altı ise yanmış, altüst olmuştur.

⁶V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

⁶Kayalarından laciverttaşı çıkar,Yüzeyi altın tozunu andırır.

⁷K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,

⁷Yırtıcı kuş yolu bilmez,Doğanın gözü onu görmemiştir.

⁸Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.

⁸Güçlü hayvanlar oraya ayak basmamış,Aslan oradan geçmemiştir.

⁹K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.

⁹Madenci elini çakmak taşına uzatır,Dağları kökünden altüst eder.

¹⁰Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.

¹⁰Kayaların içinden tüneller açar,Gözleri değerli ne varsa görür.

¹¹Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.

¹¹Irmakların kaynağını tıkar,Gizli olanı ışığa çıkarır.

¹²Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

¹²Ama bilgelik nerede bulunur?Aklın yeri neresi?

¹³Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

¹³İnsan onun değerini bilmez,Yaşayanlar diyarında ona rastlanmaz.

¹⁴Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

¹⁴Engin, ‹‹Bende değil›› der,Deniz, ‹‹Yanımda değil.››

¹⁵Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.

¹⁵Onun bedeli saf altınla ödenmez,Değeri gümüşle ölçülmez.

¹⁶Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

¹⁶Ona Ofir altınıyla, değerli oniksle,Laciverttaşıyla değer biçilmez.

¹⁷Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.

¹⁷Ne altın ne cam onunla karşılaştırılabilir,Saf altın kaplara değişilmez.

¹⁸Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

¹⁸Yanında mercanla billurun sözü edilmez,Bilgeliğin değeri mücevherden üstündür.

¹⁹Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.

¹⁹Kûş topazı onunla denk sayılmaz,Saf altınla ona değer biçilmez.

²⁰Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

²⁰Öyleyse bilgelik nereden geliyor?Aklın yeri neresi?

²¹Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

²¹O bütün canlıların gözünden uzaktır,Gökte uçan kuşlardan bile saklıdır.

²²Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

²²Yıkımla Ölüm:‹‹Kulaklarımız ancak fısıltısını duydu›› der.

²³Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.

²³Onun yolunu Tanrı anlar,Yerini bilen Odur.

²⁴Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

²⁴Çünkü O yeryüzünün uçlarına kadar bakar,Göklerin altındaki her şeyi görür.

²⁵Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

²⁵Rüzgara güç verdiği,Suları ölçtüğü,

²⁶On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.

²⁶Yağmura kural koyduğu,Yıldırıma yol açtığı zaman,

²⁷Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.

²⁷Bilgeliği görüp değerini biçti,Onu onaylayıp araştırdı.

²⁸Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.

²⁸İnsana, ‹‹İşte Rab korkusu, bilgelik budur›› dedi,‹‹Kötülükten kaçınmak akıllılıktır.››