¹Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

¹‹‹Gözlerimle antlaşma yaptımŞehvetle bir kıza bakmamak için.

²Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?

²Çünkü insanın yukarıdan, Tanrıdan payı nedir,Yücelerden, Her Şeye Gücü Yetenden mirası ne?

³Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?

³Kötüler için felaket,Haksızlık yapanlar için bela değil mi?

⁴Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?

⁴Yürüdüğüm yolları görmüyor mu,Attığım her adımı saymıyor mu?

⁵Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:

⁵‹‹Eğer yalan yolunda yürüdümse,Ayağım hileye seğirttiyse,

⁶Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.

⁶-Tanrı beni doğru teraziyle tartsın,Kusursuz olduğumu görsün-

⁷Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:

⁷Adımım yoldan saptıysa,Yüreğim gözümü izlediyse,Ellerim pisliğe bulaştıysa,

⁸Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.

⁸Ektiğimi başkaları yesin,Ekinlerim kökünden sökülsün.

⁹Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:

⁹‹‹Eğer gönlümü bir kadına kaptırdıysam,Komşumun kapısında pusuya yattıysam,

¹⁰Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.

¹⁰Karım başkasının buğdayını öğütsün,Onunla başka erkekler yatsın.

¹¹Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.

¹¹Çünkü bu utanç verici,Yargılanması gereken bir suç olurdu.

¹²Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.

¹²Yıkım diyarına dek yakan bir ateştir o,Bütün ürünümü kökünden kavururdu.

¹³Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?

¹³‹‹Benimle ters düştüklerindeKölemin ve hizmetçimin hakkını yemişsem,

¹⁴Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?

¹⁴Tanrı yargıladığında ne yaparım?Hesap sorduğunda ne yanıt veririm?

¹⁵Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?

¹⁵Beni ana karnında yaratan onu da yaratmadı mı?Rahimde bize biçim veren O değil mi?

¹⁶Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?

¹⁶‹‹Eğer yoksulların dileğini geri çevirdimse,Dul kadının umudunu kırdımsa,

¹⁷A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?

¹⁷Ekmeğimi yalnız yedim,Öksüzle paylaşmadımsa,

¹⁸Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.

¹⁸Gençliğimden beri öksüzü baba gibi büyütmedimse,Doğduğumdan beri dul kadına yol göstermedimse,

¹⁹Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?

¹⁹Giysisi olmadığı için can çekişen biriniYa da örtüsü olmayan bir yoksulu gördüm de,

²⁰Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?

²⁰Koyunlarımın yünüyle ısıtmadıysam,O da içinden beni kutsamadıysa,

²¹Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:

²¹Mahkemede sözümün geçtiğini bilerekÖksüze el kaldırdımsa,

²²Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.

²²Kolum omuzumdan düşsün,Kol kemiğim kırılsın.

²³Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.

²³Çünkü Tanrıdan gelecek beladan korkarım,Onun görkeminden ötürü böyle bir şey yapamam.

²⁴Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?

²⁴‹‹Eğer umudumu altına bağladımsa,Saf altına, ‹Güvencim sensin› dedimse,

²⁵Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?

²⁵Servetim çok,Varlığımı bileğimle kazandım diye sevindimse,

²⁶Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,

²⁶Işıldayan güneşe,Parıldayarak hareket eden aya bakıp da,

²⁷Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?

²⁷İçimden ayartıldımsa,Elim onlara taptığımı gösteren bir öpücük yolladıysa,

²⁸I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.

²⁸Bu da yargılanacak bir suç olurdu,Çünkü yücelerdeki Tanrıyı yadsımış olurdum.

²⁹Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?

²⁹‹‹Eğer düşmanımın yıkımına sevindim,Başına kötülük geldi diye keyiflendimse,

³⁰Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.

³⁰-Kimsenin canına lanet ederekAğzımın günah işlemesine izin vermedim-

³¹Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?

³¹Evimdeki insanlar, ‹Eyüpün verdiği etleKarnını doyurmayan var mı?› diye sormadıysa,

³²Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.

³²-Hiçbir yabancı geceyi sokakta geçirmezdi,Çünkü kapım her zaman yolculara açıktı-

³³Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?

³³Kalabalıktan çok korktuğum,Boyların aşağılamasından yıldığım,Susup dışarı çıkmadığım içinSuçumu bağrımda gizleyipAdem gibi isyanımı örttümse,

³⁴A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.

³⁵-‹‹Keşke beni dinleyen biri olsa!İşte savunmamı imzalıyorum,Her Şeye Gücü Yeten bana yanıt versin!Hasmımın yazdığı tomar elimde olsa,

³⁵Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.

³⁶Kuşkusuz onu omuzumda taşır,Taç gibi başıma koyardım.

³⁶Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.

³⁷Attığım her adımı ona bildirir,Kendisine bir önder gibi yaklaşırdım.-

³⁷Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.

³⁸‹‹Toprağım bana feryat ediyorsa,Sabanın açtığı yarıklar bir ağızdan ağlıyorsa,

³⁸Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,

³⁹Ürününü para ödemeden yedimseYa da üzerinde oturanların kalbini kırdımsa,

³⁹Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:

⁴⁰Orada buğday yerine diken,Arpa yerine delice bitsin.›› Eyüp'ün konuşması sona erdi.

⁴⁰Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ]