1A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
1Böylece bu üç kişi Eyüpe yanıt vermekten vaz geçti, çünkü Eyüp kendi doğruluğundan emindi.
2Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
2Ram ailesinden Bûzlu Barakel oğlu Elihu Eyüpe çok öfkelendi. Çünkü Eyüp kendini Tanrıdan haklı görüyordu.
3Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
3Elihu Eyüpün üç arkadaşına da öfkelendi, çünkü Eyüpü suçlamalarına karşın sağlam bir yanıt bulamamışlardı.
4Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
4Elihu Eyüple konuşmak için sırasını beklemişti, çünkü ötekiler yaşça kendisinden büyüktü.
5Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
5Bu üç kişinin başka bir şey söyleyemeyeceğini görünce öfkesi alevlendi. ‹‹Tanrıyı››.
6I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
6Bûzlu Barakel oğlu Elihu şöyle konuştu: ‹‹Ben yaşça küçüğüm, sizse yaşlısınız.Bu yüzden çekindim, bildiğimi söylemekten korktum.
7Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
7‹Çok gün görenler konuşsun› dedim,‹Çok yıl yaşayanlar bilgeliği öğretsin.›
8Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
8Oysa insana ruh,Her Şeye Gücü Yetenin soluğu akıl verir.
9Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
9Akıl yaşta değil baştadır.Adaleti anlamak yaşa bakmaz.
10A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
10‹‹Bu yüzden, ‹Beni dinleyin› diyorum,Ben de bildiğimi söyleyeyim.
11Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
11Siz konuşurken ben bekledim,Siz ne diyeceğinizi araştırırkenDüşüncelerinizi dinledim.
12A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
12Bütün dikkatimi size çevirdim.Ama hiçbiriniz Eyüpün haksızlığını kanıtlayamadı,Onun söylediklerine karşılık veremedi.
13Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
13‹Biz bilgeliğe eriştik,Bırakın Tanrı onu haksız çıkarsın, insan değil› demeyin.
14Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
14Ama Eyüpün sözlerinin hedefi ben değildim,Bu yüzden onu sizin sözlerinizle yanıtlamayacağım.
15Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
15‹‹Onlar yıldı, yanıt veremiyorlar artık,Söyleyecek şeyleri kalmadı.
16Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
16Onlar konuşmuyor diye ben beklemeli miyim,Duruyor, yanıt vermiyorlar diye?
17Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
17Benim de söyleyecek sözüm var,Ben de bildiğimi söyleyeceğim.
18Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
18Çünkü içim dolu,İçimdeki ruh beni zorluyor.
19Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
19İçim açılmamış şarap gibi,Yeni şarap tulumları gibi patlamak üzere.
20Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
20Konuşup rahatlamalıyım,Ağzımı açıp yanıtlamalıyım.
21Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
21Kimseye ayrıcalık göstermeyecek,Kimseye yaltaklanmayacağım.
22Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
22Çünkü yaltaklanmayı bilsem,Yaratıcım beni hemen yok ederdi.