¹Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.

¹‹‹Ama şimdi lütfen sözümü dinle, Eyüp,Söyleyeceğim her şeye kulak ver.

²Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.

²Ağzımı açtım açacağım,Söyleyeceklerim dilimin ucunda.

³Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.

³Sözlerim temiz bir yürekten çıkıyor,Dudaklarım bildiklerini içtenlikle söylüyor.

⁴Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.

⁴Beni Tanrının Ruhu yarattı,Her Şeye Gücü Yetenin soluğu yaşam veriyor bana.

⁵Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.

⁵Elinden gelirse beni yanıtla,Kendini hazırla, karşımda dur.

⁶Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.

⁶Tanrının önünde ben de tıpkı senin gibiyim,Ben de balçıktan yaratıldım.

⁷Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.

⁷Onun için dehşetim seni yıldırmasın,Baskım sana ağır gelmesin.

⁸Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:

⁸‹‹Sesin hâlâ kulaklarımda,Şöyle demiştin:

⁹Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.

⁹‹Ben kusursuz ve günahsızım,Temiz ve suçsuzum.

¹⁰Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,

¹⁰Yine de Tanrı bana karşı bahane arıyor,Beni düşman görüyor.

¹¹Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.

¹¹Ayaklarımı tomruğa vuruyor,Yollarımı gözetliyor.›

¹²Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.

¹²‹‹Ama sana şunu söyleyeyim,Bu konuda haksızsın.Çünkü Tanrı insandan büyüktür.

¹³Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?

¹³İnsanın hiçbir sözünü yanıtlamıyor diyeNiçin Onunla çekişiyorsun?

¹⁴Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.

¹⁴Çünkü insan anlamasa da,Tanrı şu ya da bu yolla konuşur.

¹⁵Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,

¹⁵Rüyada, geceleyin görümde,İnsanları ağır uyku basınca,Yatakta yatarlarken,

¹⁶Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,

¹⁶Kulaklarına konuşur,Uyarısıyla onları korkutur;

¹⁷Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,

¹⁷Onları yaptıkları kötülükten döndürmek,Gururdan uzak tutmak,

¹⁸A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.

¹⁸Canlarını çukurdan,Hayatlarını ölümden kurtarmak için.

¹⁹Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,

¹⁹İnsan yatağında acılarla,Kemiklerinde dinmez sızılarla yola getirilir.

²⁰Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.

²⁰Öyle ki, içi yemek kaldırmaz,En lezzetli yiyecekten tiksinir.

²¹Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.

²¹Eti erir, görünmez olur,Gözükmeyen kemikleri ortaya çıkar.

²²A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.

²²Canı çukura,Hayatı ölüm meleklerine yaklaşır.

²³Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:

²³‹‹Yine de insana doğruyu bildirmek içinYanında bir melek, bin melekten biriArabulucu olarak bulunursa,

²⁴Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.

²⁴Ona lütfeder de,‹Onu ölüm çukuruna inmekten kurtar,Ben fidyeyi buldum› derse,

²⁵I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.

²⁵Eti çocuk eti gibi yenilenir,Gençlik günlerine döner.

²⁶Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.

²⁶Dua ettiğinde Tanrı ondan hoşnut kalır,O da Tanrının yüzünü görüp sevinir.Tanrı onun durumunu düzeltir.

²⁷Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.

²⁷Sonra insanların önünde türkü çağırır:‹Günah işleyip doğru yoldan saptım,Ama Tanrı hak ettiğim cezayı vermedi bana,

²⁸Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.

²⁸Canımı çukura inmekten O kurtardı,Işığı görmek için yaşayacağım.›

²⁹Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,

²⁹‹‹İşte, insanın canını çukurdan çıkarmak,Onu yaşam ışığıyla aydınlatmak içinTanrı bütün bunları iki kez,Hatta üç kez yapar.

³⁰Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.

³¹‹‹İyi dinle, Eyüp, kulak ver,Sen sus, ben konuşacağım.

³¹Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.

³²Söyleyeceğin bir şey varsa söyle,Çünkü seni haklı çıkarmak isterim.

³²Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.

³³Yoksa, beni dinle,Sus da sana bilgelik öğreteyim.››

³³Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.