1Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
1‹‹Yüreğim titrer buna,Yerinden oynar.
2Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
2Dinleyin, gürleyen sesini dinleyin,Ağzından çıkan sesi!
3Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
3Şimşeğini göğün altındaki her yere,Yeryüzünün dört bucağına salar.
4Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
4Ardından bir ses gümbürder,Görkemli sesiyle gürler.Sesi duyulunca şimşekleri alıkoymaz.
5Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
5Tanrının sesi şaşılacak biçimde gürler,O, anlayışımızın ötesinde büyük işler yapar.
6Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
6Çünkü kara, ‹Yere düş› der,Sağanağa, ‹Bütün şiddetinle boşal.›
7Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
7Yarattığı bütün insanlar ne yaptığını bilsin diye,Herkese işini bıraktırır.
8Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
8Hayvanlar kovuklarına girer,İnlerinde otururlar.
9Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
9Kasırga yuvasından kopar,Soğuk saçılan rüzgarlardan.
10Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
10Tanrının soluğu suları dondurur,Geniş sular buz tutar.
11A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
11Bulutlara nem yükler,Şimşeğini her yana yayar.
12Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
12Yeryüzünde ne buyurursa yapmak üzereBulutlar Onun istediği yönde döner durur.
13Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
13Ya insanları cezalandırmakYa da yeryüzünü sulayıp sevgisini göstermek içinYağmur gönderir.
14Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
14‹‹Dinle, Eyüp,Dur da düşün Tanrının şaşılası işlerini.
15Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
15Tanrının bulutları nasıl düzenlediğini,Şimşeğini nasıl çaktırdığını biliyor musun?
16A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
16Bulutların dengesini,Bilgisi kusursuz olanın şaşılası işlerini biliyor musun?
17Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
17Dünyanın soluğu kesildiğindeGüneyin kavurucu rüzgarı altındaGiysilerin seni terletmez mi?
18Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
18Dökme tunç bir ayna kadar sert olan gökkubbeyiOnunla birlikte yayabilir misin?
19Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
19‹‹Ona ne söyleyeceğimizi öğret bize,Çünkü karanlık yüzünden sözümüze düzen veremiyoruz.
20Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
20Konuşmak istediğim Ona söylenebilir mi?Kimse yutulmak ister mi?
21Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
21Rüzgar geçip göğü temizlediğindeGökte parıldayan ışığa kimse bakamaz.
22Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
22Altın parıltısı geliyor kuzeyden,Tanrı korkunç görkeme bürünmüş.
23Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
23Her Şeye Gücü Yetene biz ulaşamayız.Gücü yücedir,Adaleti ve eşsiz doğruluğuyla kimseyi ezmez.
24Bu yüzden insanlar O'na saygı duyar,Çünkü O, bilgeleri dikkate almaz.››