¹Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?

¹‹‹Haydi çağır, seni yanıtlayan çıkacak mı?Meleklerin hangisine yöneleceksin?

²Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.

²Aptalı üzüntü öldürür,Budalayı kıskançlık bitirir.

³Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:

³Ben aptalın kök saldığını görünce,Hemen yurduna lanet ettim.

⁴Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.

⁴Çocukları güvenlikten uzak,Mahkeme kapısında ezilir,Savunan çıkmaz.

⁵Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.

⁵Ürününü açlar yer,Dikenler arasındakini bile toplarlar;Mallarını susamışlar yutmak ister. ‹‹Tuzak››.

⁶Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.

⁶Çünkü dert topraktan çıkmaz,Sıkıntı yerden bitmez.

⁷Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.

⁷Havaya uçuşan kıvılcımlar gibiSıkıntı çekmek için doğar insan.

⁸Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,

⁸‹‹Oysa ben Tanrıya yönelir,Davamı Ona bırakırdım.

⁹Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,

⁹Anlayamadığımız büyük işler,Sayısız şaşılası işler yapan Odur.

¹⁰Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,

¹⁰Yeryüzüne yağmur yağdırır,Tarlalara sular gönderir.

¹¹Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,

¹¹Düşkünleri yükseltir,Yaslıları esenliğe çıkarır.

¹²Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,

¹²Kurnazların oyununu bozar,Düzenlerini gerçekleştiremesinler diye.

¹³Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.

¹³Bilgeleri kurnazlıklarında yakalar,Düzenbazların oyunu son bulur.

¹⁴Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.

¹⁴Gündüz karanlığa toslar,Öğlen, geceymiş gibi el yordamıyla ararlar.

¹⁵Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.

¹⁵Yoksulu onların kılıç gibi ağzındanVe güçlünün elinden O kurtarır.

¹⁶Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.

¹⁶Yoksul umutlanır,Haksızlık ağzını kapar.

¹⁷Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.

¹⁷‹‹İşte, ne mutlu Tanrının eğittiği insana!Bu yüzden Her Şeye Gücü Yetenin yola getirişini küçümseme.

¹⁸Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.

¹⁸Çünkü O hem yaralar hem sarar,O incitir, ama elleri sağaltır.

¹⁹Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.

¹⁹Altı kez sıkıntıya düşsen seni kurtarır,Yedinci kez de sana zarar vermez.

²⁰V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.

²⁰Kıtlıkta ölümden,Savaşta kılıçtan seni O koruyacak.

²¹Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.

²¹Kamçılayan dillerden uzak kalacak,Yıkım gelince korkmayacaksın.

²²Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.

²²Yıkıma, açlığa gülüp geçecek,Yabanıl hayvanlardan ürkmeyeceksin.

²³Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.

²³Çünkü tarladaki taşlarla anlaşacaksın,Yabanıl hayvanlar seninle barışacak.

²⁴A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.

²⁴Çadırının güvenlik içinde olduğunu bilecek,Yurdunu yoklayınca eksik bulmayacaksın.

²⁵Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.

²⁵Çocuklarının çoğalacağını bileceksin,Soyun ot gibi bitecek.

²⁶Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.

²⁶Zamanında toplanan demetler gibi,Mezara dinç gireceksin.

²⁷Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.

²⁷‹‹İşte araştırdık, doğrudur,Onun için bunu dinle ve belle.››