1Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
1Yaz ortasında kar, hasatta yağmur uygun olmadığı gibi,Akılsıza da onur yakışmaz.
2Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
2Öteye beriye uçuşan serçeVe kırlangıç gibi,Hak edilmemiş lanet de tutmaz.
3Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
3Ata kırbaç, eşeğe gem,Akılsızın sırtına da değnek gerek.
4Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
4Akılsıza ahmaklığına göre karşılık verme,Yoksa sen de onun düzeyine inersin.
5Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
5Akılsıza ahmaklığına uygun karşılık ver,Yoksa kendini bilge sanır.
6Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
6Akılsızın eliyle haber gönderen,Kendi ayaklarını kesen biri gibi,Kendine zarar verir.
7Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
7Akılsızın ağzında özdeyiş,Kötürümün sarkan bacakları gibidir.
8Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
8Akılsızı onurlandırmak,Taşı sapana bağlamak gibidir.
9Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
9Sarhoşun elindeki dikenli dal ne ise,Akılsızın ağzında özdeyiş de odur.
10Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
10Oklarını gelişigüzel fırlatan okçu neyse,Yoldan geçen akılsızı ya da sarhoşu ücretle tutan da öyledir.
11Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
11Ahmaklığını tekrarlayan akılsız,Kusmuğuna dönen köpek gibidir.
12Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
12Kendini bilge gören birini tanıyor musun?Akılsız bile ondan daha umut vericidir.
13Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
13Tembel, ‹‹Yolda aslan var,Sokaklarda aslan dolaşıyor›› der.
14Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
14Menteşeleri üzerinde dönen kapı gibi,Tembel de yatağında döner durur.
15Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
15Tembel elini sahana daldırır,Yeniden ağzına götürmeye üşenir.
16Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
16Tembel kendini,Akıllıca yanıt veren yedi kişiden daha bilge sanır.
17Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
17Kendini ilgilendirmeyen bir kavgaya bulaşan kişi,Yoldan geçen köpeği kulaklarından tutana benzer.
18Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
18Ateşli ve öldürücü oklar savuran bir deli neyse,Komşusunu aldatıp, ‹‹Şaka yapıyordum››Diyen de öyledir.
19Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20Odun bitince ateş söner,Dedikoducu yok olunca kavga diner.
20Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21Kor için kömür, ateş için odun neyse,Çekişmeyi alevlendirmek için kavgacı da öyledir.
21Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22Dedikodu tatlı lokma gibidir,İnsanın ta içine işler.
22Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23Okşayıcı dudaklarla kötü yürek,Sırlanmış toprak kaba benzer.
23Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24Yüreği nefret dolu kişi sözleriyle niyetini gizlemeye çalışır,Ama içi hile doludur.
24Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25Güzel sözlerine kanma,Çünkü yüreğinde yedi iğrenç şey vardır.
25Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26Nefretini hileyle örtse bile,Kötülüğü toplumun önünde ortaya çıkar.
26Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27Başkasının kuyusunu kazan içine kendi düşer,Taşı yuvarlayan altında kalır.
27Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28Yalancı dil incittiği kişilerden nefret eder,Yaltaklanan ağızdan yıkım gelir.
28Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.