1Žalm Davidův k připomínání.
1Ya RAB, öfkelenip azarlama beni,Gazapla yola getirme!
2Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2Okların içime saplandı,Elin üzerime indi.
3Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3Öfken yüzünden sağlığım bozuldu,Günahım yüzünden rahatım kaçtı.
4Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4Çünkü suçlarım başımdan aştı,Taşınmaz bir yük gibi sırtımda ağırlaştı.
5Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5Akılsızlığım yüzündenYaralarım iğrenç, irinli.
6Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6Eğildim, iki büklüm oldum,Gün boyu yaslı dolaşıyorum.
7Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7Çünkü belim ateş içinde,Sağlığım bozuk.
8Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8Tükendim, ezildim alabildiğine,İnliyorum yüreğimin acısından.
9Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9Ya Rab, bütün özlemlerimi bilirsin,İniltilerim senden gizli değil.
10Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10Yüreğim çarpıyor, gücüm tükeniyor,Gözlerimin feri bile söndü.
11Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11Eşim dostum kaçar oldu derdimden,Yakınlarım uzak duruyor benden.
12Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12Canıma susayanlar bana tuzak kuruyor,Zararımı isteyenler kuyumu kazıyor,Gün boyu hileler düşünüyorlar.
13Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13Ama ben bir sağır gibi duymuyorum,Bir dilsiz gibi ağzımı açmıyorum;
14Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14Duymaz,Ağzında yanıt bulunmaz bir adama döndüm.
15Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15Umudum sende, ya RAB,Sen yanıtlayacaksın, ya Rab, Tanrım benim!
16Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16Çünkü dua ediyorum: ‹‹Halime sevinmesinler,Ayağım kayınca böbürlenmesinler!››
17Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17Düşmek üzereyim,Acım hep içimde.
18Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18Suçumu itiraf ediyorum,Günahım yüzünden kaygılanıyorum.
19A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19Ama düşmanlarım güçlü ve dinç,Yok yere benden nefret edenler çok.
20Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20İyiliğe karşı kötülük yapanlar bana karşı çıkar,İyiliğin peşinde olduğum için.
21A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21Beni terk etme, ya RAB!Ey Tanrım, benden uzak durma!
22Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]
22Yardımıma koş,Ya Rab, kurtuluşum benim!