¹Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.

¹Be imitators of me, even as I also am of Christ.

²Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.

²Now I praise you, brothers, that you remember me in all things, and hold firm the traditions, even as I delivered them to you.

³Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.

³But I would have you know that the head of every man is Christ, and the head of the woman is the man, and the head of Christ is God.

⁴Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.

⁴Every man praying or prophesying, having his head covered, dishonors his head.

⁵Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.

⁵But every woman praying or prophesying with her head unveiled dishonors her head. For it is one and the same thing as if she were shaved.

⁶Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.

⁶For if a woman is not covered, let her also be shorn. But if it is shameful for a woman to be shorn or shaved, let her be covered.

⁷Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.

⁷For a man indeed ought not to have his head covered, because he is the image and glory of God, but the woman is the glory of the man.

⁸Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.

⁸For man is not from woman, but woman from man;

⁹Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.

⁹for neither was man created for the woman, but woman for the man.

¹⁰Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.

¹⁰For this cause the woman ought to have authority on her head, because of the angels.

¹¹Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.

¹¹Nevertheless, neither is the woman independent of the man, nor the man independent of the woman, in the Lord.

¹²Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.

¹²For as woman came from man, so a man also comes through a woman; but all things are from God.

¹³Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.

¹³Judge for yourselves. Is it appropriate that a woman pray to God unveiled?

¹⁴Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?

¹⁴Doesn’t even nature itself teach you that if a man has long hair, it is a dishonor to him?

¹⁵Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.

¹⁵But if a woman has long hair, it is a glory to her, for her hair is given to her for a covering.

¹⁶Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.

¹⁶But if any man seems to be contentious, we have no such custom, neither do God’s assemblies.

¹⁷Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.

¹⁷But in giving you this command, I don’t praise you, that you come together not for the better but for the worse.

¹⁸Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.

¹⁸For first of all, when you come together in the assembly, I hear that divisions exist among you, and I partly believe it.

¹⁹Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.

¹⁹For there also must be factions among you, that those who are approved may be revealed among you.

²⁰A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,

²⁰When therefore you assemble yourselves together, it is not the Lord’s supper that you eat.

²¹Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.

²¹For in your eating each one takes his own supper first. One is hungry, and another is drunken.

²²A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.

²²What, don’t you have houses to eat and to drink in? Or do you despise God’s assembly, and put them to shame who don’t have? What shall I tell you? Shall I praise you? In this I don’t praise you.

²³Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,

²³For I received from the Lord that which also I delivered to you, that the Lord Jesus on the night in which he was betrayed took bread.

²⁴A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.

²⁴When he had given thanks, he broke it, and said, “Take, eat. This is my body, which is broken for you. Do this in memory of me.”

²⁵Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.

²⁵In the same way he also took the cup, after supper, saying, “This cup is the new covenant in my blood. Do this, as often as you drink, in memory of me.”

²⁶Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.

²⁶For as often as you eat this bread and drink this cup, you proclaim the Lord’s death until he comes.

²⁷A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.

²⁷Therefore whoever eats this bread or drinks the Lord’s cup in a way unworthy of the Lord will be guilty of the body and the blood of the Lord.

²⁸Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.

²⁸But let a man examine himself, and so let him eat of the bread, and drink of the cup.

²⁹Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.

²⁹For he who eats and drinks in an unworthy way eats and drinks judgment to himself, if he doesn’t discern the Lord’s body.

³⁰Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,

³⁰For this cause many among you are weak and sickly, and not a few sleep.

³¹Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.

³¹For if we discerned ourselves, we wouldn’t be judged.

³²Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.

³²But when we are judged, we are punished by the Lord, that we may not be condemned with the world.

³³A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.

³³Therefore, my brothers, when you come together to eat, wait for one another.

³⁴Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.

³⁴But if anyone is hungry, let him eat at home, lest your coming together be for judgment. The rest I will set in order whenever I come.