¹Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:

¹Job again took up his parable, and said,

²Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,

²“As God lives, who has taken away my right, the Almighty, who has made my soul bitter.

³Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,

³(For the length of my life is still in me, and the spirit of God is in my nostrils);

⁴Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.

⁴surely my lips shall not speak unrighteousness, neither shall my tongue utter deceit.

⁵Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.

⁵Far be it from me that I should justify you. Until I die I will not put away my integrity from me.

⁶Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.

⁶I hold fast to my righteousness, and will not let it go. My heart shall not reproach me so long as I live.

⁷Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.

⁷“Let my enemy be as the wicked. Let him who rises up against me be as the unrighteous.

⁸Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?

⁹Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?

¹⁰Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?

¹⁰Will he delight himself in the Almighty, and call on God at all times?

¹¹Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.

¹¹I will teach you about the hand of God. That which is with the Almighty will I not conceal.

¹²Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?

¹²Behold, all of you have seen it yourselves; why then have you become altogether vain?

¹³Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:

¹³“This is the portion of a wicked man with God, the heritage of oppressors, which they receive from the Almighty.

¹⁴Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.

¹⁴If his children are multiplied, it is for the sword. His offspring shall not be satisfied with bread.

¹⁵Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.

¹⁵Those who remain of him shall be buried in death. His widows shall make no lamentation.

¹⁶Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:

¹⁶Though he heap up silver as the dust, and prepare clothing as the clay;

¹⁷Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.

¹⁷he may prepare it, but the just shall put it on, and the innocent shall divide the silver.

¹⁸Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.

¹⁸He builds his house as the moth, as a booth which the watchman makes.

¹⁹Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.

¹⁹He lies down rich, but he shall not do so again. He opens his eyes, and he is not.

²⁰Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.

²⁰Terrors overtake him like waters. A storm steals him away in the night.

²¹Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.

²¹The east wind carries him away, and he departs. It sweeps him out of his place.

²²Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.

²²For it hurls at him, and does not spare, as he flees away from his hand.

²³Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.

²³Men shall clap their hands at him, and shall hiss him out of his place.